Blog posts

Posts

Kinterova Jednotka a postnatura

By samotař, 15 September 2017

Upsych316a Universal Psychiatric Church

By Samotar, 6 July 2017

Za teorií poznání (radostný nekrolog), Bohuslav Blažek

By miloš vojtěchovský, 9 April 2017

On the Transmutation of Species

By miloš vojtěchovský, 27 March 2017

CYBERPOSITIVE, Sadie Plant a Nick Land

By samotař, 2 March 2017

Ivan Illich: Ticho jako obecní statek

By samotař, 18 February 2017

Thomas Berry:Ekozoická éra

By samotař, 8 December 2016

Best a Basta době uhelné

By samotař, 31 October 2016

Hledání hlasu řeky Bíliny

By samotař, 23 September 2016

Bratrstvo

By samotař, 1 September 2016

Anima Mundi Revisited

By miloš vojtěchovský, 28 June 2016

Simon A. Levin: The Evolution of Ecology

By samotař, 21 June 2016

Jan Hloušek: Uranové město

By samotař, 31 May 2016

Manifest The Dark Mountain Project

By Samotar, 3 May 2016

Pokus o popis jednoho zápasu

By samotar, 29 April 2016

Nothing worse or better can happen

By Ewa Jacobsson, 5 April 2016

Jared Diamond - Easter's End

By , 21 February 2016

W. H. Auden: Journey to Iceland

By , 9 February 2016

Jussi Parikka: The Earth

By Slawomír Uher, 8 February 2016

Co číhá za humny? neboli revoluce přítomnosti

By Miloš Vojtěchovský, 31 January 2016

Red Sky: The Eschatology of Trans

By Miloš Vojtěchovský, 19 January 2016

Towards an Anti-atlas of Borders

By , 20 December 2015

Pavel Mrkus - KINESIS, instalace Nejsvětější Salvátor

By Miloš Vojtěchovský, 6 December 2015

Tváře/Faces bez hranic/Sans Frontiers

By Miloš Vojtěchovský, 29 November 2015

Na Zemi vzhůru nohama

By Alena Kotzmannová, 17 October 2015

Upside-down on Earth

By Alena Kotzmannová, 17 October 2015

Images from Finnmark (Living Through the Landscape)

By Nicholas Norton, 12 October 2015

Czech Radio on Frontiers of Solitude

By Samotar, 10 October 2015

Langewiese and Newt or walking to Dlouhá louka

By Michal Kindernay, 7 October 2015

Notice in the Norwegian newspaper „Altaposten“

By Nicholas Norton, 5 October 2015

Interview with Ivar Smedstad

By Nicholas Norton, 5 October 2015

Iceland Expedition, Part 2

By Julia Martin, 4 October 2015

Closing at the Osek Monastery

By Michal Kindernay, 3 October 2015

Iceland Expedition, Part 1

By Julia Martin, 3 October 2015

Finnmarka a kopce / The Hills of Finnmark

By Vladimír Merta, 2 October 2015

Workshop with Radek Mikuláš/Dílna s Radkem Mikulášem

By Samotářka Dagmar, 26 September 2015

Já, Doly, Dolly a zemský ráj

By Samotar, 23 September 2015

Up to the Ore Mountains

By Michal, Dagmar a Helena Samotáři , 22 September 2015

Václav Cílek and the Sacred Landscape

By Samotář Michal, 22 September 2015

Picnic at the Ledvice waste pond

By Samotar, 19 September 2015

Above Jezeří Castle

By Samotar, 19 September 2015

Cancerous Land, part 3

By Tamás Sajó, 18 September 2015

Ledvice coal preparation plant

By Dominik Žižka, 18 September 2015

pod hladinou

By Dominik Žižka, 18 September 2015

Cancerous Land, part 2

By Tamás Sajó, 17 September 2015

Cancerous Land, part 1

By Tamás Sajó, 16 September 2015

Offroad trip

By Dominik Žižka, 16 September 2015

Ekologické limity a nutnost jejich prolomení

By Miloš Vojtěchovský, 16 September 2015

Lignite Clouds Sound Workshop: Days I and II

By Samotar, 15 September 2015

Walk from Mariánské Radčice

By Michal Kindernay, 12 September 2015

Mariánské Radčice and Libkovice

By Samotar, 11 September 2015

Most - Lake, Fish, algae bloom

By Samotar, 8 September 2015

Monday: Bílina open pit excursion

By Samotar, 7 September 2015

Duchcov II. - past and tomorrow

By Samotar, 6 September 2015

Duchcov II.

By Samotar, 6 September 2015

Arrival at Duchcov I.

By Samotar, 6 September 2015

Czech Republic

Gustav Metzger: Poznámky ke krizi v technologickém umění

Posted by
samotař

Gustav Metzger

Tento text přednesl dne 3. dubna 1969 radikální umělec a politický aktivista Gustav Metzger (1926 - 2017) na symposiu EVENT ONE, připraveným Společností pro počítačové umění (Computer Arts Society) v prostorách Britské počítačové společnosti v Londýně. Metzger se ve svých 13 letech (1939) dostal díky humanitární pomoci do Anglie, ale zbytek rodiny zůstal v Německu a v koncentračních táborech. Od konce 50 let poukazoval na nebezpečí dehumanizace zapříčiněné industrializací a technologizací společnosti a v roce 1959 se obrátil k tzv. autodestrukci v umění. Při příležitosti londýnského festivalu Destruction in Art v roce 1966 napsal a zveřejnil další Manifest autodestruktivního umění, V roce 1968 se účastnil legendární výstavy Cybernetic Serendipity v ICA, v letech 1977 až 1980 vyhlásil uměleckou stávku a vyzval umělce celého světa, aby nepoužívali kvůli znečišťování ovzduší letadla (RAF). Jen málokdo z umělecké, natožpak jiné komunity se k jeho ekologickým radikálním proklamacím přidal. Byl učitelem Pete Townshenda a ovlivnil řadu britských i zahraničních umělců. Ještě v roce 2016 měl výstavy v Kunsthale Oslo a Kunstnernes Hus v Oslo, v Museo Jumex v, Mexico City, v Centre for Contemporary Art Znaki Czasu v Toruni, v n.b.k. v Berlině, Haus der Kunst v Mnichově; v Tate Britain. Výstava Act or Perish! Gustav Metzger – A Retrospective’ končila v MUSAC, León letos v lednu. Zemřel 1.března v Londýně.

“We have, at the present time, a destruction taking place, in and of nature, unprecedented in history. Never has so much life been destroyed. Never has such volume and quality of life been put on the market, sold by the pound. And we are facing the collapse of life itself.” Gustav Metzger interviewed at the opening of the Facing Extinction exhibition, February 2014

Poznámky ke krizi v technologickém umění

Techniky a estetiky

Pro porozumění počítačovému umění je zásadní uvědomit si OMEZENÍ počítačů. Stejně jako rozeznáváme různé styly a období umění lze najít styly a různá období počítačového umění.Tyto styly jsou determinovány lidským faktorem (možstvím času, mírou znalostí, fantazie nebo talentu investovaných do procesu vytvoření uměleckého díla). Konečný výsledek závisí ovšem také na počítačích, na jejich softwaru a dalších použitých technologiích. U počítače je snazší změřit výkon a omezení, než je tomu u lidského faktoru. Musíme zaměřit pozornost na nástroje, které používáme a které se pochopitelně neustále proměňují. Takový způsob analýzy ovšem vyžaduje investici ve formě nezanedbatelného množství času, který musíme vynaložit a který pravděpodobně právě dnes nemáme. (daleko víc textů například o renesančním umění bylo napsáno v našem století než v období renesance).

S nástupem počítačových technologií se otevírá řada příležitostí pro velkou skupinu lidí, kteří mohou rychle zúročit příspěvek do zvláštní oblasti tvorby – oblasti, která možná dnes ještě ani neexistuje, ale do níž bude důležité se zapojit. Kdyby dnes pět set umělců vstoupilo do oboru počítačového umění nebylo by pro ně vůbec snadné zhodnotit a vyčerpat veškerý technický a estetický potenciál, který současné (komputační) mechanismy nabízejí.

Svět umění

Pro muzea a struktury komerčních galerií bude během několika následujících desetiletí nemožné přízpůsobit se zvyšujícímu se objemu artefaktů, vyráběných prostřednictvím technologického umění. Proto je životně důležité iniciovat nové platformy, podporující vznik a prezentaci takových uměleckých děl. Modus existence ve stávajících uměleckých strukturách je založen na nelítostné souteži komu se do omezeného prostoru galerie, muzea, uměleckých časopisů a dalších komunikačních médií podaří proniknout. Tato skutečnost tlačí umělce do izolace, v níž pak mohou jen těžko podporovat umělce ostatní. Obchodníci s uměním a muzea dbají, aby technického rozvoje bylo co nejméně, protože si výdaje spojené s pokročilými technologiemi nemohou dovolit. Jsou konfrontováni s novými a složitými okolnostmi, týkajícími se otázek, jak umělecká díla využívající pokročilou technologii vystavovat, nebo nemají vhodné výstavní prostory, kdy třeba podlaha nemá dostatečnou nosnost, atd. Pro obchodníky není také výhodné spolupracovat s umělcem, který je do té míry ponořen do svého výzkumu, že nástroje, s nimiž pracuje, se proměňují takovou rychlostí, že nezbývá čas pro zveřejňování každé fáze vývoje, ani pro získání ekonomické odměny a publicity, jež jsou výsledkem dlouhodobého využívání jednoho druhu produktu. Výsledkem takového stavu je tajná dohoda umělce s obchodníky a s institucí muzea, ve které úlohu prostředníka zastává umělecký kritik nebo novinář.

Tato tajná dohoda však dospěje k bodu, kdy dojde k jejímu porušení jednoduše v důsledku množství a snadné dostupnosti vhodných materiálů a techniky. Stejně tak i tlaku ze strany nastupující generace umělců, kteří zkrátka nebudou akceptovat omezování možností, které technologické umění nabízí. Technologie jsou permanentně ve fázi rychlého rozvoje a nepřeberné kvantum nových možností bude dál rozšiřovat sortiment těch, které jsou k dispozici dnes. Teprve až tyto skutečnosti přijmeme, budeme schopni překonat atmosféru zamořují umělecký svět, založenou na principech soutěživosti, žárlivosti a negace.

Spolupráce mezi uměním, technologií a vědou

Je zjevné, že skutečný model spolupráce vyžaduje přístupy naprosto protikladné těm, které dnes v průměrném konzervativním světě umění převládají. Tento přístup vyžaduje ochotu přijmout cokoliv, co nás může dovést dál. Přijmout otevřenost sdílet vše s ostatními, ochotu šířit informace o materiálech a technikách, a dalšími způsoby přispět k rozrušování bariér, které v současnosti ovládají vztahy mezi umělci. Pouze v takové otevřené situaci mohou umělci (i když třeba jen nepřímo) přispět k vyvíjení nových technologií pro život.

Prozatím vládne mezi umělci, zapojenými do etablovaného světa umění (nebo těmi, kteří doufají, že do něho proniknou), a těmi, kteří působí v kontextu nových konceptů nevyhnutelný střet. Takové konflikty budou vládnout v jakékoli organizaci, propojující umělce s oblastí vědy a technologií. Jak lze předejít vnitřnímu kolapsu takových organizací, aniž bychom museli přistoupit na (jistě neoprávněné) vylučování umělců, zapojených do stávajících uměleckých struktur? Jediná odpověd zní, že jádro těchto organizací by měli tvořit lidé, kteří jsou co nejméně závislí na dnešním uměleckém světě.

Ekonomika a prestiž

Je potřeba nalézt finanční prostředky potřebné k tomu, aby umělci společně s dalšími, kteří jsou na nich existenčně závislí se mohli nerušeně věnovat práci, kterou v řadě případů bude (v původním smyslu slova) těžko tržně zhodnotit. Toho lze dosáhout na základě rozdělování grantů těm, kdo pracují na univerzitě nebo v rámci jiných forem výzkumné činnosti. Průmysl může sponzorovat materiály a nabízet infrastrukturu pracovišť v továrnách, skladech atd. Nezanedbatelný zdroj financí, který bude k pro umělce poskytnut, je možné záskat v oblasti, kde mají průmysl, obchod atd. povinnost poskytovat finanční vklady, čerpané z daňových odpisů. Do takových fondů může přispívat i stát a stejně tak lze do tohoto fondu přesunout část ekonomických podpor, čerpajících z výsledků výzkumu umělců. Co se týče přestiže, takto se může dostat pozornosti související s vykonanou kvalitní prací nebo s uspokojením z výsledků jejich náročného výzkumu mnohem většímu počtu umělců, ve srovnání s klepy v novinových sloupcích a televizi či články v luxusních časpisech (které jsou stejně určeny jen pro úzkou skupinku umělců).

Ekonomika a politika

Pro umělce a jejich organizace je nerealistické a nebezpečné přistupovat k oblasti vědy a technologií jakoby šlo o zcela žádoucí a konstruktivní aktivity. Mezi vědci a techniky je dnes rozšířen vzrůstající trend, směřující k nastolení situace v jejich disciplínách, vydělující ty, kdo jsou spojeni se současnými strukturami, a ty, kdo se pokoušejí odhalovat a ovlivnit nešťastné spolčení vědy a technologie s vykořisťujícími a destruktivními společenskými systémy. V průběhu letošního roku byla založena Britská společnost pro sociální odpovědnost ve vědě. Společenství angažovaných vědců vyhlásilo na řadě význačných amerických univerzit včetně M.I.T. 4. březen „dnem pro zastavení výzkumu“ (viz. New Scientist, 20. března 1969, s. 616). To jsou jen dva aktuální příklady z průběhu kampaně, která od konce minulého roku neustále sílí.

Americké periodikum Computers and Automation sponzorující počítačové umění otevřelo diskuzi na téma, jaké nebezpečí znamenají počítače pro budoucnost lidstva. Jeden z těchto článků cituje odhalující reklamu z časopisu Fortune: „Počítačový průmysl dnes představuje spojení vědy a byznysu, vedle něhož automobilový a spotřební průmysl starých časů vypadá jako dětská hra.“ (Computers and Automation, březen 1964, úvodník). Roční nárůst počítačového průmyslu je třicet procent. Modely počítačů se udržují ve výrobě nebo jsou prohlášeny za zastaralé v závislosti na programech, založených na kalkulaci zisku. Pokud se Společnost počítačového umění (C.A.S) těmto a podobným skutečnostem nepostaví vystavuje se vážným problémům. Bylo by smutné, kdyby Společnost nezaujala veřejně stanovisko vůči ohrožení, které počítač znamená ve válečném konfliktu, nebo jako nástroj omezení osobních svobod.

Jaké má umělec úkol, pokud se rozhodne používat počítače a pokročilou technologii? Měl by spolupracovat s těmi, kdo se podílejí na zdokonalování počítačů, měl by se stavět proti pojetí počítače, definovaném jenom úvahami o zisku. Měl by se spojit s vědci, kteří zevnitř bojují proti systému. Situace, kdy C.A.S má přístup k počítačům bez závazků vůči sponzorům, bez šance na komerční úspěch, prestiž nebo další využití je každopádně daleko příznivější, než kdyby měla k dispozici neomezené přístrojové vybavení od výrobce, který by mohl ovlivňovat další směřování Společnosti počítačového umění.

Z anglického originálu Notes on the Crisis in Technological Art přeložil Miloš Vojtěchovský, 2005