galerie Hraničář
Ústí nad Labem

24.9 - 5.10.2019

for english please scroll down

Výstava je realizována v rámci mezinárodní konference Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond pořádané Fakultou umění a Designu UJEP v Ústí nad Labem. V prostorách galerie i v jejím okolí jsou instalovány (zvukové i jiné) práce, videoprojekce, soubor kreseb a projekce fotografií. Proběhnou zde také dva bloky přednášek, koncertů a performancí v rámci konference.

"KAM LETÍ NEBE"
Ivan Wernish

Název Atmosférické poruchy odkazuje na jevy, kterým jsme v poslední době zejména v médiích skoro každodenně vystaveni. Počasí si v mírných podmínkách střední Evropy spojujeme spíš s ochočeným, domovským prostředím každodennosti. Je to pro nás většinou něco, co jsme doposud poklidně pozorovali za oknem, nebo na monitorech. Meteorologie má ovšem také svoji temnější podobu: planetární divadlo tekutých, plynných a prachových systémů, chaotický systém teplot, emisí, turbulencí, zpětných vazeb a bifurkací, neustálý děj chemických, elektromagnetických a termodynamických proudů. Jejich rozsah a důsledky jsou v lidském měřítku těžko představitelné a mohou se lehce stát pro člověka ohrožující. Vystavené práce se přímo i nepřímo dotýkají věku asymetrie, temné ekologie (Timothy Morton) a environmentální nejistoty. Naznačují fakticky i metaforicky něco, co se stalo, co se děje, případně to, co se stát může v blízké budoucnosti.

Počasí a meteorologie hrály důležitou roli v tvorbě i v osobním životě známého ústeckého art brut umělce Zdeňka Koška (1949 - 2015). Diagramy či celestiálními mapami (které vznikaly zejména v letech 1980 – 1981 a 1990 – 1992) zaznamenával paralelně děje, které sledoval přes okno na obloze: oblaka, letící ptáky, směr a intenzitu větru. Svým obrazům Košek přisuzoval magickou moc: zdálo se mu, že tahem tužky může ovlivňovat počasí, například způsobit bouřku, nebo naopak meteorologické děje venku na stole držet pod kontrolou. Série fotografií Marie Steinerové (Marianna Rainforesteiner) je ukázkou ženského setkávání s nočními motýly, kteří vletí za světlem do otevřených oken domu, kde žije. Marie Steinerová se řadu let zabývá také sledováním a dokumentací výskytu motýlů na blízkých lokalitách. Jemné kresby můřích křídel a hebkých hmyzích těl v krajině lidské ruky dostávají - u vědomí rychlého ubývání biodiverzity v hmyzí říši - příznak napjaté sounáležitosti člověka a zvířete.

Rámcový projekt Jedna řeka Jana Krombholze, Poliny Katchenkoa a Ibry Ibrahimoviče vychází z místa, kde oba umělci žijí. V Instalaci sestavené z terénních nahrávek se pokoušejí nastínit portrét řeky Bílinu od pramene k místu, kde se vlévá do Labe. Oba zvukoví umělci spolupracují s fotografem a ekologickým aktivistou Ibrou Ibrahimovičem, který se proměnám řeky a jejího povodí věnuje řadu let. Hned u budovy galerie Hraničář pod chodníkem běží koryto Klíšského potoku, který za nedalekou budovou Spolchemie vtéká do Bíliny. Na podzemní morfologii reaguje zvukovou instalací, využívající fyzický i virtuální prostor Daniel Hanzlík. Video projekce a zvuková intervence Michala Kindernaye před vchodem do galerie Hraničář reaguje na neustálé proměny mostecké krajiny. Města, vesnice, řeky, kopce jsou přesouvány, aby ustoupily povrchové těžbě uhlí. Venkovní projekce zachycuje transformace vodního elementu a navazuje na archiv dokumentů z mostecké krajiny projektu Na pomezí samoty.

Bílina a Labe v deltě u Hamburku ústí do Severního moře a vodní element severočeskou krajinou spojuje s měřítkem celého kontinentu. Audiovizuální Instalace Slávka Kwi "Weather Patterns: Rain & Wind Impulses and Fluctuations" vychází z umělcova dlouhodobého zájmu o fenomén počasí. Autor zaujímá ambivalentní pozici pozorovatele a účastníka zároveň. “Hledám místo, kde bych byl rovnocenným partnerem procesům jako jsou právě poruchy, turbulence a změny počasí.” Portugalská dokumentaristka, kurátorka a zvuková umělkyně Raquel Castro představuje formou videoinstalace fragmenty svého nového filmu Soa . Jde o záznamy rozhovorů, které režisérka vedla se zvukovými umělci a teoretiky o roli zvuku a naslouchání v lidském životě, o výchově ke zvukové gramotnosti. Jedním z autorů, kteří v dokumentu vystupují je britský zvukový dokumentarista a hudebník Peter Cusack , jehož krátké video o Aralském jezeře je součástí projektu. Další videa Johna Grziniche a Félixe Bluma naznačují specifické přístupy a technologie, se kterými současný umělec může k zachycení zvukové krajiny přistupovat.

připravili: Miloš Vojtěchovský / Martina Johnová

výstavní projekt je realizován v rámci konference Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond a s podporou Visegrad Fund, Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a ve spolupráci s Hraničářem, nadací Agosto Foundation a Asociací MLOK.

Raquel Castro (1976 ve Viseu) je portugalská zvuková umělkyně a dokumentaristka, žije a pracuje v Lisabonu. V roce 2003 pracovala na projektu o orální paměti a cestovala po několika portugalských regionech kde sbírala nahrávky, fotografie a dětské kresby a začaly jí zajímat vztahy mezi zvukem a místem. Na to téma pak natočila videodokument “Soundwalkers” který byl představen na mnoha konferencích, festivalů zvukového umění a dokumentárního filmu. Vyučuje režii a další obory na Universidade Lusíada v Lisabonu. kde obhájila disertační práci v oboru komunikace a umění na téma Zvuk, vesmír a akustická identita. Spoluzaložila festival zvukového umění Lisboa Soa a mezinárodní sympozium Invisible Places.

https://vimeo.com/raquelcastro

Marianna Rainforesteiner (Marie Steinerová) se narodila v Jilemnici, žije v Olbramově a Praze. Absolvovala Střední umělecko-průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Věnuje se poezii, malbě, designu, broušení drahých kamenů a fotografii. Prošla různými profesemi, jako je rytec skla, mozaikářka v Uměleckých řemeslech v Praze, asistentka vědeckého výzkumu na Vysoké škole chemicko - technologické v Praze a zahradnice. V nakladatelství Arbor Vitae vydala sbírku poezie Rosenbaum. Vystavuje od roku 2001.

Peter Cusack (1948 v Londýně) je britský biolog, fonografista, zvukový novinář a hudebník. Zaměřuje se na zvuky prostředí a akustickou ekologii a komunitní, environmentální umění, zvukový a společenský výzkum ekologicky ohrožených míst (Bajkal, Aralské moře, Černobylská zóna, Kaspické naftové vrty, britské atomové elektrárny). V projektu Sounds from Dangerous Places (Zvuky z nebezpečných míst) zaznamenává zvukové krajiny rozsáhlých environmentálních změn. V roce 1998 Cusack inicioval projekt Favorite Sounds, který se od té doby rozšířil z Londýna do Pekingu, Berlína, Bruselu, Chicaga, Prahy, nebo Birminghamu. Působí na katedře Zvukového umění a designu na London College of Communication, pobýval na umělecké rezidenci nadace DAAD v Berlíně, kde v současnosti střídavě žije.
https://favouritesounds.org/

John Grzinich (1970 v New Yorku) je hudebník, fotograf, filmař a kurátor. Od raných devadesátých let působí jako multimediální umělec a kulturní koordinátor na volné noze. Jeho různorodá praxe zahrnuje práci se zvukem, obrazem, místem a společenskými strukturami a je často založená na spolupráci. Věnuje se zejména zvuku a kombinuje například terénní nahrávky, film, elektroakustickou kompozici, veřejná vystoupení, vnímání a soustředění se na poslech. Vystupuje po celém světě a pravidelně vede workshopy, při kterých využívá zvuk jako médium participace. Jeho hudba vyšla na CD u vydavatelství jako SIRR (PT), Staalplaat (NL), Edition Sonoro (UK), Mystery Sea (BE) CUT (CH), CMR (NZ), Erewhon (BE), Intransitive Recordings (US), Digital Narcis (JP) Taalem (FR) Semper Florens (RU) či Cloud of Statics (CH). Od roku 2000 vytváří Grzinich experimentální videa, často spojená se zvukovou tvorbou. V roce 2010 dokončil dva filmy, Minema a traktát o zvuku a site-specific aktivitách Sound Aspects of Material Elements, které se promítaly na mezinárodních festivalech a později je na DVD vydal americký label and/OAR. Snaží se neustále přehodnocovat kinematografický formát s důrazem na zvukovou zkušenost, směřující k živějšímu a přirozenějšímu prožitku krajiny, věcí, umělého prostředí a člověka, který s prostředím interaguje. Od roku 2003 působí Grzinich jako projektový koordinátor organizace MoKS, mezinárodním rezidenčním centru v jihovýchodním Estonsku.
http://maaheli.ee/main/

Felix Blume (1984 ve Francii) je zvukový umělec a zvukový inženýr, působí v oblasti videa, instalace a rozhlasové tvorby. Pracuje a žije v Mexiku a ve Francii. Zajímá se o poslouchání, upozorňuje na podstatnost zvukové zkušenosti, zkoumá odlišné způsoby vnímání. Zvuk vnímá jako výchozí materiál pro tvorbu videa, akcí a zvukových a prostorových instalací. Spolupracuje s mnoha výtvarnými umělci (například s Francisem Alÿsem), s dokumentaristy a s komunitami. Kontext, v němž většinou uvažuje a vystavuje je veřejný prostor. Vystavoval v galeriích jako Centre Pompidou, nebo Musée d’Orsay. Film “Kurupira, bytost lesa” získal cenu “Soundscape”, v roce 2018 “Cenu Pierra Schaeffera” za práci “Los Gritos de México” na soutěži Phonurgia Nova. V roce 2018 v Thajsku během symposia připravil prostorovou zvukovou instalaci - hudební nástroj “Pověsti moře” konstruovaný ze stovek bambusových píšťal. Zúčastnil se mezinárodních festivalů a výstav jako LOOP a CCCB v Barceloně (2015), Tsonami Arte Sonoro v Chile (2015 a 2018), Fonoteca Nacional v Mexiku (2016), Ex Teresa (2016), CTM v Berlíně (2017), Festival Belluard (2018), Arts Santa Monica v Barceloně (2018), nebo Biennale v Thajsku (2018).
http://www.felixblume.com/

Ibra Ibrahimovič (1967 v Mostě) je český fotograf, žije střídavě v Meziboří u Litvínova a v Praze. V roce 1986 absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v Mostě. Do roku 1990 pracoval jako technolog a kontrolor ve strojních dílnách Cemopetrolu Litvínov a fotografoval ve volném čase. V roce 1991 se stal profesním fotografem na volné noze. Na počátku se specializoval na černobílou dokumentární fotografii. V mezinárodním měřítku se prosadil seriálem černobílých fotografií o bourání severočeské obce Libkovice, (publikace Libkovice: Zdař Bůh), a sérií o sedlákovi Rajterovi, za který získal titul Zlaté oko / fotografie roku na Czech Press Photo 2003.
http://www.ibraphoto.net

Daniel Hanzlík (1970 v Teplicích) je audiovizuální umělec, žije a pracuje v Praze a severních Čechách. Věnuje se projektům spojeným s malbou, kresbou, fotografií, digitálním obrazem, zvukem a také site – specifickými instalacemi. V současné době vede společně s Pavlem Mrkusem ateliér Time-Based Media na katedře Elektronického obrazu - Fakulta umění a designu, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
https://www.danielhanzlik.cz/

Zdeněk Košek (1949 v Duchcově, zemřel 2015 v Ústí nad Labem) se jako výtvarný autodidakt věnoval hlavně olejomalbě a kresbě. Vyučil se typografem a studoval krátce na grafické škole v Praze. V 70. a 80. letech pracoval jako sazeč, kreslil karikatury a humoristické kresby pro regionální noviny a časopisy. Celoživotně se zajímal o počasí a o meteorologii. Od 80 let kdy mu byla diagnostikována duševní porucha sledoval a zaznamenával u okna svého bytu obsedantně různé zvuky, let ptáků, směr větru, tvary mraků a doplňoval údaje chaotickými kombinacemi čísel a chemických značek, osobními zážitky a poznámkami. Cítil se být zodpovědný za chod světa a jeho hlavní úlohou bylo řídit počasí: mohl ovlivňovat co se děje v atmosféře a ručit, že je vše v “pořádku”. Jeho práce byly vystaveny na mnoha českých i zahraničních výstavách, je zastoupen v jedné z neucelenějších sbírek na světě art brut ABCD.

http://www.typlt.cz/ecrits/img/zdenek-kosek-francais/

Michal Kindernay (1978, Hradec Králové) je výtvarný umělec a kurátor. Absolvoval studia na FaVU v Brně a v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Jeho instalace propojují oblasti a nástroje umění, technologie a vědy. Často se dotýká témat ekologie a skrze aplikování technologických přístupů ve vztahu k přírodě reflektuje problematiku environmentálních otázek. Jeho práce zahrnují videoperformance a interaktivní instalace, intermediální a dokumentární projekty a hudební zvukové kompozice. Je spoluzakladatelem umělecké organizace yo-yo, iniciátorem projektu RurArtmap, byl členem kolektivu galerie Školská 28 v Praze. Jako pedagog působí v rámci nového magisterského programu na Prague College a externě v Centru audiovizuálních studií FAMU v Praze.

Slávek Kwi / Artificial Memory Trace (1963, Československo) je zvukový umělec, skladatel, cestovatel a výzkumník. Od 80.let žil v Belgii, Holandsku, v poslední době v Irsku. Zabývá se fenomenologií vnímání, které tvoří naše pojetí skutečnosti. V posledních 30 letech studuje zvuková prostředí a elektroakustickou zvukomalbu. z terénních nahrávek sestavuje komplexní zvukové a audiovizuální situace, někdy formou subjektivních rozhlasových vysílání, “biografu pro uši”, nebo prostorových kompozicí pro multikanálové systémy. Věnuje se tvorbě zvukových instalací, propojených s konkrétním prostředím a někdy doplněných performancí. Zajímá jej také hudební improvizace jako forma sociální praxe, využití prostoru, času a fyzických objektů jako potenciálních hudebních instrumentů. Začátkem 90.let založil značku Artificial Memory Trace. Pracuje jako terapeut a vede zvukové dílny pro děti postižené autismem a Aspegerovým syndromem. Studoval v Liege u Frederika Rzewskeho. V osmdesátých letech spolu s Jaroslavem Palátem vydal kazetu Lichtempfindlich!, považovanou za začátek českého industriálu.

Polina Khatsenka (1992) je běloruská umělkyně, žije a studuje v Ústí nad Labem. Zajímá se o různé kontexty zvuku, jako je zvukové prostředí, terénní nahrávky, elektroakustická hudba a prostorový zvuk. V roce 2018 byla na stáži na Fakultě Medií a designu na University of Applied Sciences v Düsseldorfu. Studuje v magisterském stupni na Fakultě umění a designu na katedře Time-based media, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Where is the Sky Flying
Ivan Wernish

The exhibition Atmospheric Disturbanceswas conceived as part of the international conference Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond, organized by the Faculty of Arts and Design of UJEP in Ústí nad Labem. Both within the gallery interior and in its nearby surroundings, the visitor will encounter various installations, video projections, a set of drawings and photo projections. The conference also includes two segments of lectures, concerts and performances.

The title refers to a current phenomenon in the media to which we have recently been increasingly exposed. Although in our latitudes we usually associate the weather with something that is part of our day-to-day life – something we are used to observing outside, beyond our window, or that we watch on monitors at our desks. But meteorology also has a darker side, one that can sometimes penetrate to the domestic comfort zone: a planetary theatrum of liquid, gaseous and dust systems, a chaotic thermodynamic flux of emissions, turbulences, feedbacks, bifurcations, a system of complex chemical, electromagnetic and temperature currents. Their scope and potential consequences are hard to imagine and can swiftly turn threatening. The works presented at the exhibition directly and indirectly concern the weather in its wonderous uncertainty. Both in fact and metaphorically, these artefacts indicate what has happened, what is happening right now, and what may happen in the near future.

Weather and meteorology have played a powerful role in the work and personal life of the well known art brut artist Zdeněk Košek (1949–2015) who lived in Ústí. Diagrams and celestial maps (especially those created between 1980–1981 and 1990–1992) captured in real time the processes he observed in the sky. Those drawings played a magical role for Košek: he was sure that by pulling his pencil over the paper he could affect and control the weather. He could even bring on a heavy storm, or in a like manner, keep the weather calm.

A series of colour photographs by Marie Steiner (aka Marianna Rainforesteiner) is an example of a female encounter with moths – nocturnal butterflies – who, drawn by the light, fly into the open windows of the country house where she lives. In the context of our awareness of the rapid decline in biodiversity, the delicate structures of moth wings and fragile bodies of insects exposed to the landscape of the human hand bear a signum of the tragedy which underpins the human-animal relationship.

The spatial sound Installation by Jan Krombholz and Polina Katchenko was inspired by the landscape where the artists live and makes use of sonifications of the nearby Bílina River with a set of field recordings, mapping the river from its source in the hills to the place where it joins the Elbe. In this work, they collaborate with photographer and environmental activist Ibra Ibrahimovič, who has been documenting the transformations of this particular river for many years. Right next to the Hraničář Gallery building, there flows the hidden Klíšský brook, running under the pavement and – just beneath the nearby Spolchemie factory building – drains into the Bílina. Daniel Hanzlík reacts to this underground hydrogeography with a site-specific sound installation, in which he enmeshes both physical and virtual spaces. A video projection on the sidewalk in front of Hraničář and a sonification on the facade by Michal Kindernay make use of a multimedia archive from the Most lignite landscape, recorded during the project Frontiers of Solitude several years ago.

The Bílina and the Elbe at the Hamburg estuary flow into the North Sea and this water element therefore connects the landlocked North Bohemian landscape to the maritime scale, and even the entire continent. Slávek Kwi’s audiovisual installation "Weather Patterns: Rain and Wind Impulses and Fluctuations" is also based on the artist's long-term interest in weather phenomena where the author takes the ambivalent position of both observer and agent. “I am looking for a place where I would be an equal partner to various processes, such as disturbances, turbulence and weather changes.”

Portuguese documentary filmmaker, curator and sound artist Raquel Castro presents fragments of her new film Soa in the form of a multiscreen video installation. For several years, Castro recorded interviews with sound artists, soundwalkers and sound theorists about the role of sound and listening in human life, about the education towards improving of aural literacy. One of the authors featured in the documentary is British sound documentary filmmaker and musician Peter Cusack , whose short video from the Aral Sea is part of the exhibition, alongside videos by John Grzinich and Félix Blume , which indicate specific approaches, techniques and perspectives that many contemporary artists have adopted to capture the sounds of the landscape.

curated and organized by Miloš Vojtěchovský and Martina Johnová

the exhibition project is supported by grant from Visegrad Fund, FUD UJEP in Ústí nad Labem