Sterec své umění většinou dlouhodobě promýšlí. Rozličnými způsoby spojuje performanci, objekt, instalaci, fotografii i další média. Jeho zájem krouží okolo problematiky výzkumu, vědy, muzeí a archívů, sociálních struktur nebo závislostí na hmotných nebo symbolických kapitálech. Pavel Sterec se dnes řadí k vlně umělců, kteří se vyjadřují skrze sociální prostředí a jeho významotvorný a metaforický potenciál. Jak sám prohlašuje v textu své diplomové práce: „experimentuji v malém se sociálním inženýrstvím jako uměleckým postupem“., která je záměrně vystavena kolizi s náhodností a iracionálnem. Například výstavu s názvem Nehybná směna v Atriu Moravské galerie v Brně tvořilo hned několik rozdílných artefaktů v různých médiích, všechny nicméně popisovaly jediný fenomén. Ústředním dílem byla replika kamenné mince, jejíž originální předloha pochází z jednoho z mikronéských ostrovů. Tam slouží jako nehybné platidlo , kdy neobíhá mince (protože je příliš těžká), ale mění se pouze její vlastníci. Kámen a jeho váha slouží jako symbol kapitálu vloženého i získaného, aniž by musel změnit svoji polohu, nebo se jakkoli transformovat. Sterec mapuje migrující obraz této kamenné mince v jeho západních reprezentacích a upozorňuje na to, jak se stal „projekční plochou“ protichůdných politických a ekonomických ideologií.

Témata hodnoty, fetišizace a vlastnictví jsou mimo jiné jedněmi z těch, které umělec průběžně sleduje a zkoumá. Často a znovu otevírá otázku závislosti umělce na vlastních řemeslných dovednostech, formách autorství, spolupráce a apropriace. Intelektuální nástroje vědění jsou stejně tak tématem jako uměleckým prostředkem k jejich novému vizuálnímu nahlížení, kritice nebo analýze.

Radim Langer

artlist