Posvátnou krajinu můžeme definovat jako specifický typ krajiny, která má nějaký transcendentní význam a působí na nás duchovně. Pod pojmem „duchovní působení“ rozumíme, že tento druh krajiny v nás vzbuzuje určité pocity a myšlenky, jež vedou k hlubšímu usebrání, porozumění, přemýšlení o duchovních věcech a ke smířenému spojení s nadosobní oblastí.

Zámek Jezeří leží na tektonické zóně, kde došlo k výzdvihu Krušných hor. Svah mezi Mariánským údolím a Boleboří je pokryt zajímavými skalními útvary. Velkolom ČSA kryje výjimečnou krajinu s pamětí, do níž je obtížné se dostat, a kterou prakticky nikdo nezná. Za samotným zámkem je kruhový val s velkým stojícím kamenem a o kus dál malé kultovní místo na méně přístupných svazích se starými dubovými porosty. Ve starém dubovém lese na svahu asi 300 metrů severně od zámku Jezeří stojí více než 3 m vysoký nápadný přirozený skalní útvar. Kdysi, když byly Krušné hory bez lesů, musel být zdaleka viditelný. Archeologové u něj našli střepy ze tří nádob, dvou středověkých džbánků ze 14. nebo 15. století a z jedné nádoby pravěké.

Krajina, kde se těží

Pod pojmem hornická krajina rozumíme funkčně propojený soubor dolů, starých cest, úpraven a vodohospodářských děl, který se rozkládá na ploše alespoň několika čtverečních kilometrů. Patří do ní i drobné krajinné úpravy, jako jsou dovedně skládané suché zídky podobného typu jako ve štolách, hornické poutní kostely a kaple zasvěcené nejčastěji specificky hornickým světcům jako je sv. Barbora, sv. Prokop či v Krušnohoří sv. Anna. Duchovní součástí této krajiny jsou či bývaly hornické zvyky, slavnosti, hornická hudební tělesa obvykle dechovky a pověsti. Hornické krajiny jsou u nás nejlépe zachovány v horských a podhorských oblastech. Vyznačují se určitou chladností, ale i soudržností a zvláštním typem napůl „pohanské“ zbožnosti lidí, kteří žijí v nebezpečném prostředí a jsou závislí na silách země a štěstěny, tedy Božího požehnání.
...více na frontiers-of-solitude.org/cs/vaclav-cilek-posvatna-krajina-transformace-hmoty