Blog posts

Posts

Pavel Ctibor: Sahat zakázáno

By samotar, 22. září 2019 - 17:50

Emmanuel Lévinas: HEIDEGGER, GAGARIN A MY

By samotar, 19. září 2019 - 13:07

Erkka Laininen: A Radical Vision of the Future School

By samotar, 10. srpna 2019 - 23:19

Anton Pannekoek: The Destruction of Nature (1909)

By samotar, 21. července 2019 - 11:25

Jack Burnham - Systémová estetika

By samotar, 5. Březen 2019 - 18:14

Co padá shůry - světlo, pelyněk, oheň a šrot

By samotar, 30. Prosinec 2018 - 22:33

2000 slov v čase klimatických změn - manifest

By samotar, 2. Listopad 2018 - 0:50

Tajemství spolupráce: Miloš Šejn

By samotar, 27. Červen 2018 - 8:29

Případ zchudlé planety:Vojtěch Kotecký

By samotar, 22. dubna 2018 - 11:37

Skolt Sámi Path to Climate Change Resilience

By samotar, 10. Prosinec 2017 - 10:16

Ohlédnutí/Revisited Soundworm Gathering

By samotař, 9. října 2017 - 19:40

Kleté krajiny

By samotar, 7. října 2017 - 23:56

Kinterova Jednotka a postnatura

By samotař, 15. září 2017 - 10:48

Upsych316a Universal Psychiatric Church

By Samotar, 6. července 2017 - 19:08

Za teorií poznání (radostný nekrolog), Bohuslav Blažek

By miloš vojtěchovský, 9. dubna 2017 - 23:03

On the Transmutation of Species

By miloš vojtěchovský, 27. Březen 2017 - 23:08

CYBERPOSITIVE, Sadie Plant a Nick Land

By samotař, 2. Březen 2017 - 13:12

Ivan Illich: Ticho jako obecní statek

By samotař, 18. Únor 2017 - 21:06

Dialog o primitivismu – Lawrence Jarach a John Zerzan

By samotar, 29. Prosinec 2016 - 15:14

Thomas Berry:Ekozoická éra

By samotař, 8. Prosinec 2016 - 23:47

Jason W. Moore: Name the System! Anthropocenes & the Capitalocene Alternative

By miloš vojtěchovský, 24. Listopad 2016 - 22:56

Michel Serres: Revisiting The Natural Contract

By samotař, 11. Listopad 2016 - 10:22

Best a Basta době uhelné

By samotař, 31. října 2016 - 23:03

Hledání hlasu řeky Bíliny

By samotař, 23. září 2016 - 22:50

Harrisons: A MANIFESTO FOR THE 21ST CENTURY

By , 19. září 2016 - 23:00

Bratrstvo

By samotař, 1. září 2016 - 23:46

Metafory, endofyzika, manželé Themersonovi a Gordon Pask

By samotař, 15. července 2016 - 7:31

Anima Mundi Revisited

By miloš vojtěchovský, 28. Červen 2016 - 7:45

Simon A. Levin: The Evolution of Ecology

By samotař, 21. Červen 2016 - 0:04

Anna Remešová: Je možné představit si změnu?

By samotar, 20. Červen 2016 - 23:31

Jan Hloušek: Uranové město

By samotař, 31. května 2016 - 0:05

Manifest The Dark Mountain Project

By Samotar, 3. května 2016 - 22:42

Pokus o popis jednoho zápasu

By samotar, 29. dubna 2016 - 23:39

Václav Cílek: Antropocén – velké zrychlení světa

By Slawomír Uher, 23. dubna 2016 - 21:50

Nothing worse or better can happen

By Ewa Jacobsson, 5. dubna 2016 - 9:12

Jared Diamond - Easter's End

By , 21. Únor 2016 - 22:18

Felix Guattari - Three Ecologies (part 1)

By , 19. Únor 2016 - 18:39

W. H. Auden: Journey to Iceland

By , 9. Únor 2016 - 20:57

Jussi Parikka: The Earth

By Slawomír Uher, 8. Únor 2016 - 13:06

Co číhá za humny? neboli revoluce přítomnosti

By Miloš Vojtěchovský, 31. Leden 2016 - 17:38

Red Sky: The Eschatology of Trans

By Miloš Vojtěchovský, 19. Leden 2016 - 0:05

#AKCELERACIONISTICKÝ MANIFEST (14. května 2013)

By samotar, 7. Leden 2016 - 23:18

The Forgotten Space: Notes for a Film

By , 7. Leden 2016 - 0:22

Lenka Dolanová: Umění mediální ekologie

By , 21. Prosinec 2015 - 20:35

Towards an Anti-atlas of Borders

By , 20. Prosinec 2015 - 6:58

Pavel Mrkus - KINESIS, instalace Nejsvětější Salvátor

By Miloš Vojtěchovský, 6. Prosinec 2015 - 22:59

Tváře/Faces bez hranic/Sans Frontiers

By Miloš Vojtěchovský, 29. Listopad 2015 - 22:59

Josef Šmajs: Ústava Země/A Constitution for the Earth

By Samotar, 28. Listopad 2015 - 17:51

Rozhovor:Před věčným nic se katalogy nesčítají

By Samotar, 11. Listopad 2015 - 16:34

Lecture by Dustin Breiting and Vít Bohal on Anthropocene

By Samotar, 8. Listopad 2015 - 23:01

Na Zemi vzhůru nohama

By Alena Kotzmannová, 17. října 2015 - 19:13

Upside-down on Earth

By Alena Kotzmannová, 17. října 2015 - 18:55

Images from Finnmark (Living Through the Landscape)

By Nicholas Norton, 12. října 2015 - 11:49

Czech Radio on Frontiers of Solitude

By Samotar, 10. října 2015 - 19:57

Beyond Time: orka, orka, orka, nečas, nečas, nečas

By Samotar, 10. října 2015 - 9:41

Langewiese and Newt or walking to Dlouhá louka

By Michal Kindernay, 7. října 2015 - 12:10

Notice in the Norwegian newspaper „Altaposten“

By Nicholas Norton, 5. října 2015 - 14:59

Interview with Ivar Smedstad

By Nicholas Norton, 5. října 2015 - 14:40

Iceland Expedition, Part 2

By Julia Martin, 4. října 2015 - 22:02

Closing at the Osek Monastery

By Michal Kindernay, 3. října 2015 - 14:05

Iceland Expedition, Part 1

By Julia Martin, 3. října 2015 - 0:00

Finnmarka a kopce / The Hills of Finnmark

By Vladimír Merta, 2. října 2015 - 16:38

Workshop with Radek Mikuláš/Dílna s Radkem Mikulášem

By Samotářka Dagmar, 26. září 2015 - 20:49

Já, Doly, Dolly a zemský ráj

By Samotar, 23. září 2015 - 11:37

Up to the Ore Mountains

By Michal, Dagmar a Helena Samotáři , 22. září 2015 - 11:41

Václav Cílek and the Sacred Landscape

By Samotář Michal, 22. září 2015 - 0:43

Picnic at the Ledvice waste pond

By Samotar, 19. září 2015 - 22:40

Above Jezeří Castle

By Samotar, 19. září 2015 - 22:30

Cancerous Land, part 3

By Tamás Sajó, 18. září 2015 - 21:43

Ledvice coal preparation plant

By Dominik Žižka, 18. září 2015 - 15:51

pod hladinou

By Dominik Žižka, 18. září 2015 - 15:22

Cancerous Land, part 2

By Tamás Sajó, 17. září 2015 - 20:52

Cancerous Land, part 1

By Tamás Sajó, 16. září 2015 - 20:35

Offroad trip

By Dominik Žižka, 16. září 2015 - 14:07

Ekologické limity a nutnost jejich prolomení

By Miloš Vojtěchovský, 16. září 2015 - 0:29

Lignite Clouds Sound Workshop: Days I and II

By Samotar, 15. září 2015 - 8:01

Recollection of Jezeří/Eisenberg Arboretum workshop

By Samotar, 14. září 2015 - 11:43

Walk from Mariánské Radčice

By Michal Kindernay, 12. září 2015 - 0:36

Mariánské Radčice and Libkovice

By Samotar, 11. září 2015 - 9:35

Most - Lake, Fish, algae bloom

By Samotar, 8. září 2015 - 21:27

Monday: Bílina open pit excursion

By Samotar, 7. září 2015 - 8:50

Duchcov II. - past and tomorrow

By Samotar, 6. září 2015 - 22:24

Duchcov II.

By Samotar, 6. září 2015 - 17:55

Arrival at Duchcov I.

By Samotar, 6. září 2015 - 9:09

Poznámka k havárii rypadla KU 300 (K severu 1)

By Samotar, 19. srpna 2015 - 14:20

Česká republika

Pavel Ctibor: Sahat zakázáno

Posted by
samotar

Muž, který se dotýká displejů, by měl mít zakázáno dotýkat se ženského těla. Když se dotýkáte tzv. dotykového displeje, zapojujete své tělo přímo do elektrického obvodu přístroje, jenž s vámi pomocí onoho displeje „komunikuje“. Roky a roky snili konstruktéři o tom, jak odstranit tlačítka. Takovou nepraktickou věc, kdy musíte něco zmáčknout a přes něco se síla vyvozená vaším stiskem přenese na něco jiného, co se sepne. Moc mezikusů asi. A podél okrajů tlačítek se může nějaká špína z vašich prstů dostat dovnitř, do přístroje. Jaká hrůza.

Vývoj šel rozhodně tím směrem, aby tohle nebylo nutné. Určitě jste se pak v jedné fázi setkali s klávesnicemi, kde byla tlačítka jen vypouklými místy souvislého kusu zakřivené plochy. Jejich mírným promáčknutím se kontakt sepjal jako u čudlíku klasického provedení. Ale i tomu je v principu již odzvoněno. U dotykového panelu je vašimi prsty odváděna část elektrického náboje do vašeho těla, náboj v tom místě panelu poklesne a senzorická matrice umístěná pod ním na to zareaguje, jako kdybyste v příslušném místě něco stiskli, zhruba vyjádřeno. Na síle dotyku nezáleží. Poprvé se tenhle přístup uplatnil u dotykových ploch notebooků, tzv. touchpadů. Už tam do vás začal proudit náboj z umělých aparátů. A další prudký nárůst rozšíření nastal s objevem dotykových displejů pro masové používání. Šlo tam o to, že oxid india a cínu, jímž je displej potažen, aby byl průhledný a přitom elektricky vodivý, se podařilo nanášet na podklad v rovnoměrné a velmi malé tloušťce na značně rozlehlou plochu. Takže ona dětská touha sahat přesně tam, kam se dívám, mohla začít vítězoslavné tažení světem.

Novorozenec nemá dobře dovyvinutý zrak, tak za primárnější považuje si na dostupnou věc sáhnout, a teprv druhotně se o jejím utváření ujišťuje zrakem. Až o trošičku později jsou tyhle fáze u něj těsně spojeny vjedno. – No dobře, připusťme, že v systému, kdy se dotýkám klávesnice, a v důsledku toho znaky naskakují na monitoru, vzdáleném od ní, je něco distančního, jako když „sám sobě píšu telegram“. Ale jestli je návrat k lepší prostorové integraci vjemu a reakce na něj umožněn zatím pouze tak, že strkáme prsty přímo do elektrického pole a odvádíme z něj náboj do svého těla, je to v pořádku? Je to lidštější? Pokud stojíte se svým tak oblíbeným telefonem s dotykovým displejem bosí v trávě, tak se onen náboj odvádí vašima nohama do země. Ale obvykle jste obutí a na asfaltu či podobně. V tom případě zůstává náboj ve vás, někam se posouvá, může se i hromadit, a vy to neovlivníte. Co to znamená? Lékař vám nejspíš poví, že nic. Ale co takové úvahové koncepce Wilhelma Reicha o bionové a orgonové energii v jejich vztazích vůči elektromagnetismu? Myslíte si, že na nich nemůže být nic oprávněného? Ze svých intuitivních zjištění mohu vyvodit, že tak snadno bych to neodbyl.

Kdo se dotýká těla druhého, spouští dalekosáhlou výměnu těchto „energií“. Tam ale nějaký elektrický náboj získaný z displejů nemá mít co dělat. Ten to může pouze narušovat. A pak si představte film, však jste viděli hromadu takových, kde stojí muž a žena od sebe odděleni velkou plochou skla, ať je to letiště nebo něco ještě horšího. Tisknou se k sobě přes sklo, dlaň k dlani nebo i ret ke rtu kladou přes sklo. A teď si představte, že je to sklo potažené vrstvičkou oxidu india a cínu, je v ní náboj, a kde se právě dotknete, odvedete ho do sebe a „za odměnu“ se na druhé straně něco stane. Sen všech průkopníků virtuální reality: získat opticko - hmatovou iluzi druhého člověka v životní velikosti. Zde nikoli trojrozměrnou, ale to se překousne. Uvádím ale takový příklad jako ukázku odlidšťujícího „chladu“ elektroniky, kdy přirozená vláčnost lidské pokožky je simulována nějakým elektrickým nábojem svítícího panelu.

Opravdovým lékem, bionicko-orgonickým zářičem, který vykompenzuje tu přebitost člověka displeji, je dotýkání se čerstvě snesených ptačích vajec. Jsou teplá a skrze porézní skořápku s vysokým obsahem vápníku působí na vaše konečky prstů něčím daleko blahodárnějším než ony takzvané „dotykáče“. A nehet vám též může zůstat trčet ve spáře mezi tlačítky snad jedině, když vás u toho „za trest“ klovne slepice a chňapne vám malíček do zobáku. Co také čekat od skutečnosti, pokud zrovna není kuřetem Tamagoči.

Ty displeje, skrze něž se zapojujete do obvodů, jimiž dáváte svůj „biomagnetismus“ všanc, jste si oblíbili skoro všichni. I ti z vás, a není jich málo, co nemají rádi pocit, kdy v suchém zimním dnu sundávají přes hlavu svetr a vlna jim drnčí o zástřih. O vlasy se to pěkně nabije, respektive obráceně: Ze svetru přejdou volné elektrony do vaší čupřiny a odtud se okamžitě rozlezou do celého organismu. Vy pak cítíte něco divného, neladného ve vašem „kožním potenciálu“ anebo vlastně pardon – necítíte nic. Ale jakmile si sáhnete na vodovod anebo na futro dveří – bim! A máte ránu. Takhle se ta elektřina vymlátila. Elektrony přešly tam, kde „jim je líp“ než ve vaší pokožce. A hlavně ale vám je líp bez nich. Těžko tohle ovšem vykládat někomu, kdo rád modeluje cifry – bezmála jak sochař hlínu. To vám přece připadá famózní, palcem šoupat po ploše devítku či jinou číslici, provádět prstem úkon, který je podobnější drbání než skutečnému listování, a při němž se ovšem před vaším zrakem „obracejí“ stránky. Jak fešné (od slova fashion)! –

Tak vám už „není pomoci“. V tíživých snech někoho z vás navštěvuje pocit blížící se bouřky. Když spíš hlavou k oknu, může ti někdy připadat, že venku uhodil blesk, a tím pádem se přiblížila bouřka, ale přitom to byl jen mikrovýboj vzniklý třením tvého hustého obočí o povlak polštáře. O naškrobenou (ne, to ne, v tak obstarožních rekvizitách jsem neuvízl), nějakou aviváží napajcovanou podušku. Nadejde čas, a váš polštář bude opatřen displejem – vlastně on celý bude jeden velký dotykový displej. Hlava bude nepřetržitě monitorována, každý pohyb anebo drobné cuknutí koutků pusy, a běda, když vám ukápne slina, elektronický budík, a to bude ovšem na nejprimitivnější z do polštáře vestavěných funkcí, se její vahou, mokrostí, kyselostí nebo teplotou aktivuje a předvede vám pravý elektromasážní bengál hodný nemocniční psychiatrie s jejími elektrošokovými aparaturami.

Ale kdyby jenom polštář! I přikrývka bude celá jeden ohromný dotykový displej. Ohebná elektronika, aby vás to pořádně přikrylo a netáhlo vám na cemr, bude v nedaleké budoucnosti běžnou věcí, však už se na tom pracuje. A tahle přikrývka, pod níž budete listovat v číselných údajích i kolenem a loktem, bude něčím jako celotělové solárko, jež ovšem svědí místo aby hřálo. Blechám, štěnicím ani švábům se v záhybech té peřiny sice doopravdy dařit nebude, zato někde pod postelí bude potřeba pár „švábů“, co jsou z nich sestaveny integrované obvody. No a nakonec si nechávám tu nejchoulostivější partii těla. Už Bohuslav Brouk o ní před mnoha desetiletími prorocky prohlásil, že budoucnost patří ipsačním automatům. Tak si zkuste představit nějaký hadřík, snad froté žínku, zhotovenou z flexibilní elektroniky, s dotykovým displejem, jenž přilne k vašemu ohanbí. Dál už radši nevykládám – takhle daleko totiž „vůle k moci slova“ technopesimisty nesahá.

Aby toho nebylo málo, berou si někteří technofilové do huby i živou přírodu. A rozpoznatelným rysem, že technika představuje eticky retardační stránku jejich uvažování, přitom bývá všudypřítomný sexismus. Jeden výrazný mačo například dává k lepšímu, že pouze sameček gekona dokáže lézt po svislém okenním skle. A hned přihazuje další příklad takového tvora – slunéčko sedmitečné. Ano, milé děti, zacpěte si uši, vaše tolik oblíbená beruška totiž pohlavně obcuje zezadu a sameček přitom sedí samičce na krovkách, jež jsou lesklé jako sklo. A aby se na ní udržel, vyvinuly se u něj přísavky na končetinách. Kdežto samička, která je při styku vespodu, je nepotřebuje, a tak je nemá. Ale v ústech některých mužů jsou bonmoty tohoto rázu pouze dalším kamínkem na piedestal či stupně vítězů, jež si vrší pod svou pohlavní identitou. – Tak teď zbývá jen čekat, kterému z techno-emancipovaných pohlaví lidského zvířete se rychleji vyvinou přísavky k dotykovým displejům. Protože, a to už je fakt „šok na hlavu“ v únoru 2016 jsem měl co do činění s dotykovou tabulí určenou pro školní vyučování – rozměrové limity už vskutku přestaly platit.

Paval Ctibor (narozen 1971 v Praze) je fyzik se zaměřením na fyziku pevných látek a básník.