Blog posts

Úvod: Živáčci hynou, máme své starosti ¹

Hana Librová

Mohou za to novináři? Strašit, či nestrašit?

Na podzim roku 2014 zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (McLellan et al. 2014) děsivou informaci o stavu života na planetě; konstatoval, že od roku 1970 počet obratlovců, savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb klesl o 52 procent.² Šéfredaktor významného vědeckého časopisu Environmental Values Clive Spash reagoval expresivně; bez akademických okolků napsal, že použitý ukazatel Living Planet Index je spíše ukazatelem smrti než života (2015). Ještě dramatičtější jsou zprávy o zániku bezobratlých organismů, například hmyzu (Čížek et al. 2009). U veřejnosti nevyvolávají tato alarmující sdělení adekvátní ohlas. Můžeme mít smrtelníkům za zlé, že žijí svými radostmi, starostmi a zájmy, že nesdílejí zděšení biologů? Pominu-li, že nás poutají osobní starosti, doléhají k nám znepokojivé zprávy o děni ve světě. Občan, který se chystá na dovolenou, pozorně sleduje bezpečnostní rizika v egyptských letoviscích, zajímá ho, jaký vliv na jeho životní úroveň bude mít výsledek hlasováni ve Velké Británii, a všichni si klademe otázku, co životu v Čechách přinesou běženci ze Sýrie a z Afriky, a co prezident Donald Trump.

Dnes sotva můžeme očekávat, že by nepříznivý vývoj ve společnosti probudil zájem o přírodu.³ Ani v okruhu svých kolegů neznám nikoho, kdo by se trápil drastickým úbytkem majkovitých brouků nebo zánikem populací slavíka modráčka. Jen tu a tam od nich slyším znepokojení nad urputným jihomoravským suchem. Jen zřídkakdy slyším na ulici povzdech, že zmizeli vrabci, a jenom jako žertovnou kremelskou pikanterii vidím na internetu marné pokusy Vladimíra Putina o záchranu ussurijského tygra.

Publicista George Monbiot popisuje „dosud nejhorší katastrofu 21. století – požár v Indonésii, dlouhý pět tisíc kilometrů. (…) Vypadá to zhruba tak, jak byste si představili peklo. Vzduch má barvu okru. Viditelnost se v některých městech snížila na třicet metrů. Vojenské lodě evakuuji děti z ostrovů, některé se již udusily. V plamenech vymírají celé druhy zvířat… Jde o událost jednoznačně důležitější než cokoli jiného, co se pravě teď děje kdekoliv na Zemi.“ Monbiot se ptá: „Jak je možné, že se o tom téměř nedozvídáme?“ (2015b). Když filozof Karl Jaspers píše „slepota vůči neštěstí druhých, tato chybějící fantazie srdce a vnitřní nedotčenost viděným zlem, toť morální vina“ (1991, s. 42), myslí jenom na provinění, kterého se svou nepozorností dopouštíme na lidských bližních. Tak jsme se to naučili; a proto se nezlobím, ani nedivím, že drastické strádáni a chudnutí přírody nevyvádí občana z míry. Ale jak to, že nepřemýšlí ani o tom, že stav přírody ovlivňuje a bude ovlivňovat jeho život a život jeho dětí? Jsou nezájmem veřejnosti o environmentální stav světa vinny sdělovací prostředky, které neposkytují dost aktuálních informací o vývoji životního prostředí? Fakt je, že zpravodaje deníků jednorázově zajímají jenom efektní konfliktní události, případně senzační návrat velkých šelem do české krajiny.

Poučených analytických komentářů o složitých ekologických problémech se čtenáři dostává výjimečně. Je to bludný kruh: Redaktoři tisku, televizních a rozhlasových vysíláni na svou omluvu uvádějí, že prostě píší/hovoří o tom, co zajímá čtenáře/posluchače; environmentální otázky k takovým tématům nepatří.⁴ Média tak reprodukují a zpětně posilují stereotypní nálady čtenářů a volky nevolky vycházejí vstříc mocenským strukturám, které environmentálním snahám většinou nepřejí. Clive Hamilton poukazuje na sociologický a politický rozměr zamlčování nepříznivých environmentálních skutečností, konkrétně klimatického rozvratu. Lobbing průmyslu, postaveného na spalování fosilních paliv, o environmentálních dopadech své činnosti vědomě lže a prostřednictvím médii záměrně „sype veřejnosti písek do očí“ (Hamilton 2014a, s. 335).

Jiní autoři se naopak domnívají, že se informacím o klimatických změnách téměř nedá vyhnout (Whitmarsh 2011). Jon Krosnick s kolegy ze Stanfordské univerzity doložil, že lidé ztrácejí o klimatické změny zájem, když si na základě množství informací uvědomí velikost a složitost problému i extrémní obtížnost jeho řešení (Krosnick et al. 2006, s. 34).⁵

Někteří psychologové, environmentální pedagogové i aktivisté doporučují sdělovat veřejnosti nepříznivé informace v malých dávkách ⁶ a v šetrném balení, pokud vůbec. „Jen nestrašit!“ Hamilton a Kasser výstižně charakterizují tento opatrnický přístup většiny environmentálních organizací: „Neplašte koně!“ (2009). Ustrašeností, vyplašeností snad všechny kultury pohrdaly. Základní kameny evropské kultury jsou položeny jasně: Mojžíšovo ujištění při vyvedení lidu z Egypta i základní evangelijní zvěst zní: „Nebojte se!“ Hans Jonas, filozof zabývající se etikou přírody v technické civilizaci, však upozorňuje na zvláštní případ strachu, na roli strachu při vzniku ekologické odpovědnosti. Dlouhodobé následky činnosti člověka nejsou vždy odhadnutelné vědeckými metodami, je třeba mobilizovat naši citlivost a intuici. Strach „má v lepší společnosti špatnou morální a psychologickou pověst, (…) musíme o něm znovu promluvit, neboť dnes je nezbytnější než v mnoha jiných dobách, když se při důvěře v dobrý chod lidských záležitostí na něj mohlo pohlížet jako na slabost malomyslných a ustrašených,“ píše Jonas v roce 1979 v Principu odpovědnosti, přeloženém na konci století i do češtiny (dle Jonas 1997, s. 316). Strach je dnes podle Jonase morální a intelektuální ctností. „Komu se proto tyto zdroje‚ bázeň a chvěni‘ (…) nezdají být dostatečně vznešené pro status člověka, tomu nelze svěřit náš osud“ (s. 317).⁷ „Je třeba se také znovu učit úctě a hrůze, aby nás chránily před bludnými cestami naši moci“ (s. 318).⁸

Buď jak buď: To, co novináři nabízejí, mělo by stačit k horečně sháňce po odpovědi na otázku, co s tím. Takového postoje jsme ale daleci. Zdá se, že hlavní příčinou není množství ani povaha nabídnutých informaci, ale ochota a schopnost je přijmout.

Evoluční hluchota a evoluční příležitost

Naše hluchota k nepříznivým environmentálním informacím může byt vykládána různě – například sociologicky, historicky, politologicky. Kloním se k výkladu evoluční psychologie a antropologie. Plyne z něho bohužel hloubka a rigidita problému: Nabádání k ekosystémovému a globálnímu myšleni, k ohledu na budoucí generace je adresováno tvorům, kteří nejsou k jeho přijeti evolučně vybaveni (Walletschek a Graw 1990). Naše psychika sdílí některé rysy s vyššími savci, především s primáty. I ty vlastnosti, které jsou specificky lidské, jsou evolučně prastaré, a tedy rigidní – 90 % času, po nějž homo sapiens existuje na Zemi, strávil jako sběrač a lovec.

Psychika našich evolučních předků se řídila smyslovým poznáváním a smyslovou libosti. Orientovala se na přežití jedince den za dnem, k malé skupině, na niž existenčně závisel, a k prostoru limitovanému pěší chůzi. I dnes se každodenně rozhodujeme především na základě informaci, které se vztahuji k blízké budoucnosti, ⁹ k malému okruhu lidi, zejména rodiny, a k blízkému místu. Zánik druhů, kaceni tropických pralesů nebo střádaní lidi, na něž někde v Jižní Americe dolehlo katastrofální sucho, to vše zůstává mimo naši spontánní pozornost. K tomu: Pro chování dnešního člověka, podobně jako pro jeho předka – prehistorického sběrače, jsou významně především jednoduché informace o rychlých a nápadných změnách, které dokáže zachytit pěti smysly, nezprostředkovaně. Nepřehledná zprostředkovaná informace o složitých plíživých procesech, k nimž ty environmentální nepochybně patři, lidsky mozek nevyburcuje.

Evoluce však formovala lidsky vztah k přírodě i jinak. Tak jako jiné tvory vybavila i člověka biofilii, libosti vůči přírodě a potřebou se s ní spojovat (Wilson 1984). 10 Lidská biofilie, opírající se o našich pět chatrných smyslů, je ve srovnání s biofilním instinktem jiných biologických druhů jistě slabá. Ztrátu přírodních senzorií však nahradila kultivace lidské mysli a schopnost racionální úvahy. Po dlouhá tisíciletí nejvýznamnějším zdrojem přeměny biofilního instinktu do lásky k přírodě byla oslava přírodní krasy prostřednictvím umění. Bylo by ale nevděčné nezmínit se na tomto místě o snahách dnešní environmentální výchovy, o obětavé práci učitelů přírodovědných, ale i humanitních předmětů, vedoucích přírodovědných a ochranářských kroužků, skautských oddílů. A také o inspiraci environmentálně citlivými rodiči a prarodiči. Díky každodenní zkušenosti dokážeme přímým pozorovaným vytěžit environmentální informace o lokalitě, v níž žijeme. Ale díky environmentálnímu vzdělaní a díky cvičené senzitivitě si dokážeme prostřednictvím vnímaní konkrétního místa udělat dokonce obraz o situacích vzdálených, ba i globálních. Někteří potomci pravěkých sběračů a dědicové kultury minulých staletí dokáži citlivým pozorovaným čerpat informace o přírodních dějích tak těžko uchopitelných, jako je změna klimatu. Slavná publicistka Naomi Kleinova (Klein 2014, s. 29) píše působivě a přesvědčivě: „Prostor, v němž se globální změny projevuji, je výrazně místní: předčasně kvetoucí rostlina, neobvykle tenka vrstva ledu na jezeře, opožděny přílet stěhovavého ptáka. Všímat si tak jemných změn vyžaduje niterný, blízky vztah k určitému ekosystému.¹¹ A takové spojení vzniká jen tehdy, získáme-li hlubokou znalost určitého mista.“¹²

Situací, v nichž můžeme tuto cennou evoluční a kulturní výbavu využit, však dramatickým způsobem ubývá. Jak se to v realitě stává, zubožena příroda přestává budit zájem. Naomi Kleinova připomíná, že příležitosti k poznání velkých environmentálních problémů prostřednictvím pozorovaní místa se vytrácejí i v důsledku urbanizace a prostorové mobility: „Své domovy opouštíme s lehkosti – za novou prací, novou školou, novou láskou. Znovu a znovu se tak odřezáváme od jakéhokoli věděni, které jsme stihli nashromáždit. (…) Ale i každodennost těch, kteří zůstávají na místě, je stále více odtržena od fyzické skutečnosti místa, v němž žijí. Protože jsme od okolí odděleni našimi klimatizovanými domy, auty a kancelářemi, změny v přírodním světě nás snadno míjejí“ (s. 29). Tragický je začarovaný kruh: „Změna klimatu, které si nestačíme povšimnout, mezitím pilně rozšiřuje řady vykořeněných. Přírodní katastrofy, neúrody, hladovějící dobytek, etnické konflikty o tenčící se zdroje každý den nutí víc a víc lidi opustit své domovy. S každou migrací je ztraceno další zásadní spojení s místem a lidí schopných naslouchat Zemi je méně a méně“ (tamtéž).

Dnešní vývoj, který beztak devastuje přírodu lidskými nároky a ekonomickým provozem, ji ještě dal ničí tím, že oslabuje vztah člověka k přírodě jako k biofilní zdroji libosti a k předmětu lásky, které se lidská kultura učila po tisicileti. Posiluje primitivní část naši evoluční a kulturní výbavy, jež se sobecky
orientuje na přežiti jedince ze dne na den a na prosperitu vlastnich potomků. K pojednání o evoluční dimenzi je třeba dodat: Nezaměňujme problém evoluční hluchoty vůči poškozování přírody s otázkou všeobecného lidského sobectví, o němž jsou přesvědčeni neodarwinisté (za mnohé např. Ridley 2000). Pro náš problém není relevantní ani tvrzení jejich odpůrců o altruistické a kooperující podstatě člověka. Schopnost lidi navzájem spolupracovat, které se George Monbiot chytá jako záchranného stébla (2015a), může ekologickou rizikovost homo sapiens naopak ještě dál posilovat.

_{1. Označeni „živáčci“, případně „živáčkové“, dobře vyjadřuje můj badatelsky i autorsky zorný uhel, protože prozrazuje můj emocionální postoj. Slovo jsem si vypůjčila od kolegy Antona Markoše, což zaručuje vědeckou adekvátnost; zároveň se dozvídám, že v kruzích pražských biologů už „živáček“ zdomácněl.}

_{2. V říjnu 2016 Světovy fond na ochranu přírody tato data aktualizoval (WWF 2016). Podle přesnější metodiky došel k závěru, že pokles populaci je dokonce 58%. Platnost těchto čísel bývá zpochybňovaná: vyjadřuji průměrný pokles populaci, které jsou dlouhodobě sledovaný pravě proto, že jsou spíše ubývající (Svobodova 2016). V našem kontextu však tato metodologická diskuse není podstatná. Důležitý je malý ohlas, který zveřejněna data vyvolala.}

_{3. Zájem o přírodu, a zvlášť o českou krajinu, byl součásti vlasteneckých postojů v 19. století, během druhé světové války (Librova 1988), ale i opozičním občanským postojem v desetiletích komunismu.}

_{4. V České republice bývá občanská apatie vysvětlována jako pozůstatek totalitního režimu, který zničil zájem o jakékoliv veřejné záležitosti. V environmentálních otázkách je pasivita a nezájem českých občanů, projevující se i nevoli k aktivistům, evidentní (Librova 2014b).}

_{5. Zde se dotýkáme takzvaných obran ega, o nichž pojednáme v kapitole II. 3.}

_{6. Toto na první pohled neškodné ředěni informaci snadno může vest k bagatelizaci environmentálních problémů.}

_{7. Netýká se dnes Jonasův názor i jiné než environmentální oblasti?}

_{8. Podobně vyznívá antropologicky názor B. Verbeeka, který varuje před „růžovými brýlemi“. Neohroženost, odvaha člověka riskovat byla kdysi evoluční výhodou, v době ekologické tísně je nebezpečným hazardem (Verbeek 1998). Autory, kteří naopak před strachem varují, najdeme snadno. Jonas výslovně polemizuje s názorem Ernsta Blocha, Jeana-Paula Sartra a Thomase Hobbese (Jonas 1997, s. 317). Například sociobiolog Konrad Lorenz považuje „úzkostný spěch a spěchající úzkost“ za jeden ze „smrtelných hříchů“ civilizace (1990, s. 29). Sociologové často citují princip „sebenaplňujícího se proroctví“ (Merton 2007). V univerzálním klíči se zmíním o konceptu odpovědného jednání A. Dobsona, k němuž nesmí byt jedinec motivován odměnou nebo strachem.}

_{9. Na tuto skutečnost upozorňovalo už klasické dílo Meze růstu (Meadows et al. 1972).}

_{10. Wilson uvádí jako přiklad biofilie v každodenním životě přitažlivost vody, napadnou u dětí. Ve Spojených státech prý navštíví každý rok zoologické zahrady víc lidi než všechny sportovní akce dohromady. Zároveň Wilson upozorňuje na to, že biofilie neznamená vždy pozitivní vztah. Její součásti je i jakákoliv vazba na přírodu, včetně agrese, např. sklon děti trýznit živé tvory.}

_{11. Jen málokdo si všiml, jak v naší krajině i ve městech přibylo krkavcovitých ptáků – strak, vran, sojek. A skoro nikdo neví, co jejich výskyt znamená etologicky a ekologicky. Významný francouzsky žurnalista Jean-Luc Porquet nabízí v článku „Nic na čelním skle“ (2016), publikovaném v satirickém týdeníku Le Canard enchaine, lidový entomologicky indikátor, který má ve své prostotě dramaticky obsah: Před dvaceti lety museli automobilisté po jízdě zemědělskou krajinou čelní sklo čistit, dnes zůstává čisté.}

_{12. „Slunce září ze všech svých prosincových sil,
ale až k zemi neproniká.
Zatímco na vrcholcích stromů už taje,
v přeslenech bršlice, hladýše a divoké mrkve se jinovatka drží
stříbrných niti babího leta.
Už třetí rok jsme se pro jmelí vydali blátivou cestou,
stejnými místy, kde jsme dříve zapadali do sněhu,“}

píše v básni Štědrý den Radek Štěpánek (2016).

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc. Česká bioložka a environmentalistka. V roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J.E. Purkyně a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP (později Masarykovy univerzity). V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Je sestrou klasické filoložky Jany Nechutové. V roce 1999 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška a v roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí.

Literatura

AARTS, Wilma, 1999. De status van soberheid. Een onderzoek naar status en milieu. Amsterdam. Disertační práce. University of Amsterdam.
ADORNO, Theodor W. a Max HORKHEIMER, 1944. Dialektik der Aufklarung: Philosophische Fragmente. Amsterdam: Querido Verlag.
ALEXANDER, Samuel, 2015. Prosperous Descent: Crisis as Opportunity in an Age of Limits. Melbourne: Simplicity Institute Publishing. ISBN 978-0-9941606-0-7.
ALEXANDER, Samuel a Amanda McLEOD, eds., 2014. Simple living in history: Pioneers of the deep future. Melbourne: Simplicity Institute Publishing. ISBN 978-0- 9875884-9-4.
ALEXANDER, Samuel a Simon USSHER, 2012. The Voluntary Simplicity Movement: A Multi-National Survey Analysis in Theoretical Context. Journal of Consumer Culture, roč. 12, č. 1, s. 66–86.
AMRINE, James W., 2002. Multiflora Rose. In: Roy VAN DRIESCHE, Bernd BLOSSEY, Mark HODDLE, Suzanne LYON a Richard REARDON, eds. Biological Control of Invasive Plants in the Eastern United States. Morgantown, West Virginia: Forest Health Technology Enterprise Team, s. 265–292.
ANDER, Martin a Dušan LUŽNY, 2004. Lidé se boji veřejně vyjadřovat své názory: Rozhovor s Milanem Štefancem. Sedmá generace, roč. XIII, č. 5, s. 34–37.
AP, 2015. Catholics Don’t Have to Breed „Like Rabbits“, Says Pope Francis. The Guardian [online]. 20. 1. 2015. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2015/jan/20/catholics-dont-have-to-breed-like-rabbits-says-pope-francis
ARENDT, Hannah, 2007. Vita activa neboli O činném životě. Praha: OIKOYMENH. ISBN 978-80-7298-185-4.
ARIES, Philippe, 2000. Dějiny smrti. Praha: Argo. ISBN 978-80-7203-286-0.
ASUFU-ADJAYE, John, Linus BLOMQVIST, Stewart BRAND, Barry BROOK, Ruth DEFRIES, Erle ELLIS, Christopher FOREMAN, David KEITH, Martin LEWIS, Ted NORDHAUS, Roger JR PIELKE, Rachel PRITZKER, Joyashree ROY, Mark SAGOFF, Michael SHELLENBERGER, Robert STONE a Peter TEAGUE, 2015. An Ecomodernist Manifesto [online].Dostupné z: http://www.ecomodernism.org/manifesto/
AUGUSTIN, Aurelius, 2006. Vyznaní. Přetisk vydaní Ladislava Kunciře z roku 1926. Praha: Kalich. ISBN 978-80-7017-027-4.
BALHAROVÁ Eliška, 2012. Pane, dej, aby se povedlo kroužkování. Sedmá generace, roč. XXI, č. 5, s. 12–13.
BAUMAN, Zygmunt, 1999. Globalizace: důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-0817-4.
BECK, Ulrich, 1999.World Risk Society. Cambridge: Polity Press. ISBN 978-0-7456-2221-7.
BECK, Ulrich a Elisabeth BECK-GERNSHEIM, 2002. Individualization: Institutionalized Individualism and its Social and Political Consequences. London: SAGE. ISBN 978-1-4129-3141-0.
BĚLOHRADSKY, Vaclav, 1990. Autorita, demokracie, disent. Přítomnost, č. 5, s. 24–25.
BĚLOHRADSKY, Václav, 1991. Myslet zeleň světa. Praha: Mladá fronta. ISBN 80-204-0239-X.
BĚLOHRADSKY, Václav, 2013. Mezi světy a mezivěty. 2. opravené a rozš. vyd. Praha:Novela Bohemica. ISBN 978-80-87683-04-0.
BERGSON, Henri, 1919. Vývoj tvořivý. Praha: Jan Laichter.
BHATTI, Mark, Andrew CHURCH, Amanda CLAREMONT a Paul STENNER, 2009. I Love Being in the Garden’: Enchanting Encounters in Everyday Life. Social & Cultural Geography, roč. 10, č. 1, s. 61–76.
BINKA, Bohuslav, 2008. Environmentální etika. Svět environmentálních souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4594-1.
BLÁHA, Jaromír, 2013. Wild10: Divočina, Zdraví, Laská, Bůh. Sedmá generace, roč. XXII, č. 6, s. 36–38.
BLAHUT, Petr, 2016. Mýlit se je božské: Nová antropologie pro každého. Brno: Doplněk.
BLAŽEK, Bohuslav a Jiří REICHEL, 1991. Identifikace cílových skupin v oblasti ekologie a podpory zdraví. Praha: EcoTerra3.
BLAŽEK, Jan, 2015. The Economy of Eco-social Intentional Communities: Socio-environmental Strategies and Financial Sustainability. Brno. Rukopis připravované disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.
BLUM, Susan Debra, 2007. Lies that bind: Chinese truth, other truths. Lanham: Rowman & Littlefield. ISBN 978-0-7425-5404-7.
BOČEK, Jan, 2009. Ktož jsu boží zahradnici. Sedmá generace, roč. XVIII, č. 2 , s. 37–38.
BONHOEFFER, Dietrich, 1991. Na cestě k svobodě: Listy z vězení. Praha: Vyšehrad. ISBN 978-80-7021-081-9.
BRAND, Stewart, 2010. Whole Earth Discipline: Why Dense Cities, Nuclear Power, Transgenic Crops, Restored Wildlands, Radical Science, and Geoengineering are Necessary. London: Atlantic Books. ISBN 978-1-84354-816-4.
BROOKE, John Hedley, 2003. Improvable Nature? In: Willem B. DREES, ed. Is nature ever evil? Religion, science, and value. London: Routledge, s. 149–169. ISBN 978-0-415- 29061-6.
BROOKS, David, 2001. Bobos: Nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán. ISBN 978-80-86569-03-1.
BUBER, Martin, 1969. Já a ty. Praha: Mladá fronta.
BUZZATI, Dino, 1989. Tíživé noci. Překlad Kateřina Vinšová. Praha: Práce.
CARFAGNA, Lindsey B., Emilie A. DUBOIS, Connor FITZMAURICE, Monique Y. OUIMETTE, Juliet B. SCHOR, Margaret WILLIS a Thomas LAIDLEY, 2014. An Emerging Eco-Habitus: The Reconfiguration of High Cultural Capital Practices Among Ethical Consumers. Journal of Consumer Culture, roč. 14, č. 2, s. 158–178.
CÍLEK, Václav, 2016. Antropocén – velké zrychleni světa. Vesmír. roč. 95, č. 3, s. 146–147.
CONNELLY, James, 2006. The Virtues of Environmental Citizenship. In: Andrew DOBSON a Derek BELL, eds. Environmental Citizenship. Cambridge: MIT Press, s. 49–73.
CRUTZEN, Paul J. a Eugene F. STOERMER, 2000. The “Anthropocene”. Global Change Newsletter, č. 41, s. 17–18.
ČERNY, Václav, 1992. První a druhy sešit o existencialismu. Praha: Mlada fronta. ISBN 978-80-204-0337-7.
ČESKA KŘESŤANSKA AKADEMIE, 1994. Univerzum: Člověk – pastýř stvořeni. Brno: Cesta.
ČIŽEK, Lukáš, Martin KONVIČKA, Jiří BENEŠ a Zdeněk FRIC, 2009. Zprava o stavu země: Odhmyzeno. Vesmír, roč. 88, č. 6, s. 386–391.
ČRO RADIOŽURNAL, 2015. Dvacet minut Radiožurnálu. Rozhovor s ministrem dopravy z hnutí ANO Danem Ťokem o skandálu automobilky Volkswagen, 24. 9. 2015.
ČSU, 2015. Statistická ročenka České republiky – 2015 – Trh práce [online]. Česky statisticky úřad. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/10-trh-prace
DEANE-DRUMMOND, Celia, 2008. Eco-theology. London: Darton, Longman and Todd. ISBN 978-0-232-52616-5.
DEANE-DRUMMOND, Celia, 2014. The Wisdom of the Liminal: Evolution and Other Animals in Human Becoming. Grand Rapids, Mich.: Eerdmans Publ. ISBN 978-0-8028- 6867-1.
DEML, Jakub, 2006. Zhřešili jsme… In: Zakletí slov II. Praha: BB art, s. 110–113. (Báseň poprvé vyšla 29. 10. 1938 v časopise Obnova.)
DEVALL, Bill, 1988. Simple in Means, Rich in Ends: Practicing Deep Ecology. Salt Lake City: Peregrine Smith Books. ISBN 978-0-87905-294-2.
DILLARD, Annie, 1996. Plodnost. In: Erazim KOHÁK, ed. Závod s časem: texty z morální ekologie. Praha: Torst, s. 57–67.
DOBSON, Andrew, 2003. Citizenship and the environment. Oxford, New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-925843-7.
DREES, Willem B., ed., 2003. Is nature ever evil? Religion, science, and value. London: Routledge. ISBN 978-0-415-29061-6.
DUNLAP, Thomas R., 2004. Faith in Nature: Environmentalism as Religious Quest. Seattle: University of Washington Press. ISBN 978-0-295-98397-4.
DUNLAP, Thomas R., 2006. Environmentalism, a Secular Faith. Environmental Values, roč. 15, č. 3, s. 321–330.
DUTZIK, Tony, Jeff INGLIS a Phineas BAXANDALL, 2014. Millennials in Motion: Changing Travel Habits of Young Americans. U.S. PIRG Education Fund & Frontier Group.
EATON, Marie, 2012. Environmental Trauma and Grief [online]. Bellingham: Curriculum for the Bioregion. Fairhaven College, Western Washington University. Dostupné z: http://serc.carleton.edu/bioregion/sustain_contemp_lc/essays/67207.html
EHRLICH, Paul R. a Anne H. EHRLICH, 2009. The Population Bomb Revisited. The Electronic Journal of Sustainable Development, roč. 1, č. 3, s. 63–71.
ELGIN, Duane, 1981. Voluntary Simplicity: Toward a Way of Life That Is Outwardly Simple, Inwardly Rich. New York: Morrow. ISBN 978-0-688-03647-8.
ELIAS, Norbert, 2000. The civilizing process: sociogenetic and psychogenetic investigations. Oxford, Mass.: Blackwell Publishers. ISBN 978-0-631-22160-9.
ENZENSBERGER, Hans Magnus, 1997. Luxus – odkud a kam s ním? Literární noviny, roč. 8, č. 36, s. 1, 8, 9.
ERGAS, Christina, 2010. A Model of Sustainable Living: Collective Identity in an Urban Ecovillage. Organization & Environment, roč. 23, č. 1, s. 32–54.
EVS, 1991. European Values Study 1990 [online]. Cologne: GESIS Data Archive. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.4232/1.10790
FABIAN, Rhonda, 2014. Shaun Chamberlin on ‘Dark Optimism’ and the power of grief. Kosmos Journal [online]. 16. 12. 2014. Dostupné z: http://www.kosmosjournal.org/news/interview-shaun-chamberlin-on-dark-optimism/
FEDERACE BISKUPSKÝCH KONFERENCÍ ASIE, 1993. Love for Creation. An Asian Response to the Ecological Crisis. Taaytay: Federace biskupských konferencí Asie.
FERKANY, Matt, 2011. Mercy as an Environmental Virtue. Environmental Values, roč. 20, č. 2, s. 265–283.
FEŘTEK, Tomáš, 2011. Je skromnost dědičná? Ekolist.cz [online]. 24. 8. 2011. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-fertek-je-skromnost-dedicna
FF MU, 1992. Alternativní způsob života jako sociální realita. Brno: Filozofická fakulta MU. Seminární práce studentů sociologie.
FOREMAN, Dave, 1992.We aren’t a debating society. Earth First! Journal, roč. 13, č. 2, s. 8, 13.
FORREST, Nigel a Arnim WIEK, 2015. Success Factors and Strategies for Sustainability Transitions of Small-Scale Communities – Evidence From a Cross-Case Analysis. Environmental Innovation and Societal Transitions, č. 17, s. 22–40.
FOUCAULT, Michel, 1984. Von der Freundschaft als Lebensweise: Im Gesprach. Berlin: Merve Verlag.
FOX, Matthew, 2004. Příchod kosmického Krista: Uzdravení Matky Země a počátek globální renesance. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 978-80-7325- 028-7.
FRANTIŠEK, Papež, 2015. Laudato si’: Buď pochválen, Encyklika o péči o společný domov. Praha: Paulinky. ISBN 978-80-7450-187-6.
FRASER, John, Victor PANTESCO, Karen PLEMONS, Rupanwita GUPTA a Shelley J.
RANK, 2013. Sustaining the Conservationist. Ecopsychology, roč. 5, č. 2, s. 70–79.
FRASZ, Geoffrey, 2005. Benevolence as an Environmental Virtue. In: Ronald SANDLER a Philip CAFARO, eds. Environmental virtue ethics. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 121–134. ISBN 978-0-7425-3390-5.
FROMM, Erich, 1993. Budete jako bohové: Radikální interpretace Starého zákona a jeho tradice. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-075-8.
GALOVÁ, Andrea, 2013. Jak se uživit na ekovesnici? Případová studie ekovesnice Zaježka na Slovensku. Brno. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/385087/fss_m/
GERYKOVÁ, Zuzana, 2010. Luxusní stravování na počátku 21. století a jeho environmentální souvislosti. Brno. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/144355/fss_m_b1/
GORE, Al, 2007. Nepříjemná pravda: naše planeta v ohrožení – globální oteplování a co s ním můžeme udělat. Praha: Argo. ISBN 978-80-7203-868-8.
GRIGSBY, Mary, 2004. Buying Time and Getting by: The Voluntary Simplicity Movement. Albany: State University of New York Press. ISBN 978-0-7914-6000-9.
HADLER, Markus a Patrick WOHLKONIG, 2012. Environmental Behaviours in the Czech Republic, Austria and Germany between 1993 and 2010: Macro-Level Trends and Individual-Level Determinants Compared. Czech Sociological Review, roč. 3, č. 48, s. 467–492.
HAMILTON, Clive, 2003. Downshifting in Britain: A Sea-change in the Pursuit of Happiness. Discussion Paper Number 58. Deakin: Australia Institute.
HAMILTON, Clive, 2014a. Moral Collapse in aWarmingWorld. Ethics & International Affairs, roč. 28, č. 3, s. 335–342.
HAMILTON, Clive, 2014b. The Anthropocene: Too Serious for Post-Modern Games. Clive Hamilton personal page [online]. Dostupné z: http://clivehamilton.com/the-anthropocene- too-serious-for-post-modern-games/
HAMILTON, Clive a Tim KASSER, 2009. Psychological Adaptation to the Threats and Stresses of a Four Degree World. Clive Hamilton personal page [online]. Dostupne z: http://clivehamilton.com/psychological-adaptation-to-the-threats-and-stresses-of-a-fourdegree- world/
HANSEN, James E., 2011. Storms of My Grandchildren: The Truth About the Coming Climate Catastrophe and Our Last Chance to Save Humanity. New York: Bloomsbury. ISBN 978-1-60819-502-2.
HAŠKOVA, Hana, 2009. Fenomén bezdětnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-7419-020-9.
HAYS, Warren S. T. a Sheila CONANT, 2007. Biology and Impacts of Pacific Island Invasive Species. 1. A Worldwide Review of Effects of the Small Indian Mongoose, Herpestes javanicus. Pacific Science, roč. 61, č. 1, s. 3–16. HIRSCHMAN, Albert O., 2002. Shifting Involvements: Private Interest and Public Action. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-1-4008-2826-5.
HORTON, Dave, 2003. Green distinctions: The Performance of Identity Among Environmental Activists. The Sociological Review, č. 51 (Supplement s2), s. 63–77.
HULL, David Lee, 1991. God of the Galapagos. Nature, č. 352, s. 485–486.
INGLEHART, Ronald F., 1977. The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles Among Western Publics. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-0-691- 07585-3. 304
INGLEHART, Ronald F., 2008. Changing Values amongWestern Publics from 1970 to 2006. West European Politics, roč. 31, č. 1–2, s. 130–146.
JASPERS, Karl, 1991. Otázka viny: Příspěvek k německé otázce. Praha: Mladá fronta.
JEFFERS, Robinson, 1964. Básně z Jestřábí věže. Praha: Československý spisovatel.
JONAS, Hans, 1994. Pojem Boha po Osvětimi. Souvislosti: Revue pro křesťanství a kulturu, roč. 19, č. 1, s. 112–121.
JONAS, Hans, 1997. Princip odpovědnosti: Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH. ISBN 978-80-86005-06-5.
JONES, Olive, 2011. Keeping It Together: A Comparative Analysis of Four Long-Established Intentional. Communities in New Zealand. Hamilton. Disertační práce. University of Waikato. Dostupne z: http://researchcommons.waikato.ac.nz/handle/10289/5962
KALA, Lukaš, 2014. Environmentální aspekty životního způsobu českých singles. Brno. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta socialních studií. Dostupné z: http:// is.muni.cz/th/231119/fss_d/
KAŠPEROVA, Michaela, 2015. Postenvironmentalismus v kontextu vybraných environmentálních
směrů. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii. Dostupné z: https://is.muni.cz//th/397784/fss_b/
KEVORKIAN, Kriss, 2004. Environmental grief: Hope and healing. Ohio. Disertační práce. Union Institute and University Cincinatti.
KINGSNORTH, Paul, 2010. Why I stopped believing in environmentalism and started the Dark Mountain Project. The Guardian [online]. 29. 4. 2010. Dostupne z http://www. theguardian.com/environment/2010/apr/29/environmentalism-dark-mountain-project
KINGSNORTH, Paul a Dougald HINE, 2009. Uncivilisation: The Dark Mountain Manifesto. The Dark Mountain Project. ISBN 978-0-9564960-6-5.
KIRBY, Andy, 2003. Redefining Social and Environmental Relations at the Ecovillage at Ithaca: A Case Study. Journal of Environmental Psychology, roč. 23, č. 3, s. 323–332.
KLEIN, Naomi, 2014. Změna uvnitř. Sedmá generace, roč. XXIII, č. 3, s. 29–31.
KMEN, 2013. O nas: Kmen. Kmen: Začínající komunita usilující o přirozený život [online]. Dostupné z: http://www.kmen.tode.cz/?m=201302
KOBLIŽEK, Michal, 2016. Železné experimenty. Vesmír, roč. 95, č. 3, s. 158–159.
KOHÁK, Erazim, 1998. Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-85850-63-5.
KOMAREK, Stanislav, 2008. Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1582-2.
KOSOVA, Kateřina, 2006. Riskantní krása květin: Environmentální a sociálně-ekonomické důsledky květinového průmyslu a informovanost spotřebitelů. Brno. Magisterska práce. Masarykova univerzita, Fakulta socialních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/ th/74699/fss_m/
KRAJHANZL, Jan, 2014. Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí: Pět charakteristik, ve kterých se lidé liší. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. ISBN 978-80-87604-67-0.
KRAUTOVÁ, Zuzana a Hana LIBROVÁ, 2009. Spotřeba domácnosti a proces individualizace v environmentální perspektivě. Sociálni studia, roč. VI, č. 3, s. 31–55.
KRCMAR, Marina, 2009. Living Without the Screen: Causes and Consequences of Life without Television. New York: Routledge. ISBN 978-0-8058-6329-1.
KROSNICK, Jon A., Allyson L. HOLBROOK, Laura LOWE a Penny S. VISSER, 2006. The Origins and Consequences of democratic citizens’ Policy Agendas: A Study of Popular Concern about Global Warming. Climatic Change, roč. 77, č. 1–2, s. 7–43.
KUGY, Julius, 1943. Ze života horolezce. Praha: Orbis.
KUMAR, Satish, 2013. I Am An Optimist: Optimism empowers, whilst pessimism disempowers. Resurgence, č. 281, s. 1.
LANDY, Joshua a Michael T. SALER, eds., 2009. The Re-enchantment of the World: Secular Magic in a Rational Age. Standford: Stanford University Press. ISBN 978-0-8047- 5299-2.
LANGLE, Alfried, 2003. Burnout – Existential Meaning and Possibilities of Prevention. European Psychotherapy, roč. 4, č. 1, s. 107–121.
LANGOVA, Lucie, 2012. Houbaři a ochrana přírody. Brno. Bakalařská práce. Masarykova univerzita, Fakulta socialních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/329235/fss_b/
LEHEČKOVA, Tereza, 2016. Kulturní chování u zvířat: rozrušeni hranice lidského a mimolidského. Brno. Bakalařská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/415061/fss_b/
LERTZMAN, Renee, 2015. Environmental Melancholia: Psychoanalytic Dimensions of Engagement. New York: Routledge. ISBN 978-0-415-72799-0.
LEVY, Bernard-Henri, 2003. Sartrovo stoleti: Filozoficke zkoumani. Brno: Host.
ISBN 978-80-7294-099-8.
LEVY, Neil, 2005. Downshifting and Meaning in Life. Ratio, roč. 18, č. 2, s. 176–189.
LEVY, Steven, 1984. Hackers: Heroes of the Computer Revolution. New York: Doubleday. ISBN 978-0-385-19195-1.
LIBROVÁ, Hana, 1985. Změny v socialním hodnocení města a venkova. In: Aktuální sociologické otázky rozvoje venkova a města, s. 86–96.
LIBROVÁ, Hana, 1988. Láska ke krajině? Brno: Blok.
LIBROVÁ, Hana, 1994. Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica, Hnutí DUHA. ISBN 80-85368-18-8.
LIBROVÁ, Hana, 1996. Decentralizace osídleni – Vize a realita. Část první, Vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR. Sociologicky časopis, roč. 32, č. 3, s. 285–296.
LIBROVÁ, Hana, 1997. Decentralizace osídlení – Vize a realita. Část druha: decentralizace v realitě České republiky. Sociologický časopis, roč. 33, č. 1, s. 27–40.
LIBROVÁ, Hana, 1999. The Disparate Roots of Voluntary Modesty. Environmental Values, roč. 8, č. 3, s. 369–380.
LIBROVÁ, Hana, 2003. Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk. ISBN 80-7239-149-6.
LIBROVÁ, Hana, 2010. Individualizace v environmentální perspektivě: Sociologické rámováni mění pohled a plodí otázky. Sociologický časopis, roč. 46, č. 1, s. 125–152.
LIBROVÁ, Hana, 2013. Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání. Sociologický časopis, roč. 49, č. 1, s. 53–74.
LIBROVÁ, Hana, 2014a. Environmentální žal. Vesmír, roč. 93, č. 4, s. 238–241.
LIBROVÁ, Hana, 2014b. Otec Kondelík. Respekt, roč. XXV, č. 39, s. 70–71.
LOMBORG, Bjorn, 2006. Skeptický ekolog: jaký je skutečný stav světa? Praha: Dokořán, Liberalni institut. ISBN 80-7363-059-1.
LOQUENZ, Jan a Martin ŠIMON, 2013. Amenitní migrace. Geografické rozhledy, č. 2, s. 26–17.
LORENZ, Konrad, 1990. 8 smrtelných hříchů. Praha: Panorama. ISBN 978-80-7038-212-7.
LORENZ, Konrad, 1992. Takzvané zlo. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-0264-6.
LORENZEN, Janet A., 2012. Green and Smart: The Co-Construction of Users and Technology. Human Ecology Review, roč. 19, č. 1, s. 25–36.
LOUV, Richard, 2012. The Nature Principle: Reconnecting with Life in a Virtual Age. Chapel Hill: Algonquin Books. ISBN 978-1-61620-141-8.
LOVELOCK, James, 2001. Gaia: nový pohled na život na zemi. Prešov: Abies. ISBN 80-88699-18-5.
LOVELOCK, James, 2008. Gaia vrací úder: Proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1687-4.
LOVELOCK, James, 2014. A Rough Ride to the Future. London: Allen Lane. ISBN 978- 0-241-00476-0.
LUKAŠIKOVA, Monika, 2009. Secondhandy – environmentálně uvědomělé nakupování?. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/219925/fss_b/
LUŽNY, Dušan, 2000. Zelení bodhisattvove: sociálně a ekologicky angažovaný buddhismus. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-2464-9.
LYNAS, Mark, 2011. The God Species: Saving the Planet in the Age of Humans. Washington D.C.: National Geographic. ISBN 978-1-4262-0891-1.
MacINTYRE, Alasdair, 1981. After Virtue: A Study in Moral Theory. Notre Dame: University of Notre Dame Press.
MACY, Joanna a Molly Young BROWN, 1998. Coming Back to Life: Practices to Reconnect Our Lives, Our World. Gabriola Island, Stony Creek: New Society Publishers. ISBN 978-0-86571-391-8.
MACY, Joanna, 1993. Bestiář. In: John SEED, Arne NASS a Pat FLEMING, eds. Myslet jako hora: Shromáždění všech bytosti. Prešov: Nadacia Zelená nádej, s. 79–83.
MAFFESOLI, Michel, 2002. O nomádství: Iniciační toulky. Praha: Prostor. ISBN 978-80-7260-069-4.
MANDER, Jerry, 2003. V nepřítomnosti posvátného: Selhání moderních technologií a zápas indiánských národů o přežití. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-075-5.
MANIATES, Michael, 2001. Individualization: Plant a Tree, Buy a Bike, Save theWorld? Global Environmental Politics, roč. 1, č. 3, s. 31–52.
MANIATES, Michael, 2002. In Search of Consumptive Resistance: The Voluntary Simplicity Movement. In: Thomas PRINCEN, Michael MANIATES a Ken CONCA, eds. Confronting Consumption. Cambridge: MIT Press, s. 199–235. ISBN 978-0-262-66128-7.
MARCEL, Gabriel, 1971. K filosofii naděje. Praha: Vyšehrad.
MARIETTE, Mylene M. a Katherine L. BUCHANAN, 2016. Prenatal acoustic communication programs offspring for high posthatching temperatures in a songbird. Science, roč. 353, č. 6301, s. 812–814.
MARRIS, Emma, 2013. Rambunctious Garden: Saving Nature in a Post-wild World. New York: Bloomsbury. ISBN 978-1-60819-454-4.
MARTINEZ, Demetria, 2010. Environmental Grief so Great. National Catholic Reporter [online]. 6. 7. 2010. Dostupné z: https://www.ncronline.org/blogs/ncr-today/environmental-grief-so-great
MARTINEZ-ALIER, Joan, 1995. The Environment as a Luxury Good or ‘Too Poor to Be Green’? Ecological Economics, roč. 13, č. 1, s. 1–10.
McKIBBEN, Bill, 2013. Země: jak přežít na naši nové nehostinné planetě. Praha: Paseka. ISBN 978-80-7432-251-8.
McLELLAN, Richard, Leena IYENGAR, Barney JEFFRIES a Natasja OERLEMANS, eds., 2014. Living Planet Report 2014: Species and Spaces, People and Places [online]. Gland, Switzerland:WWFInternational. Dostupne z: http://www.worldwildlife.org/pages/livingplanet- report-2014
MEADOWS, Donella H., Denis L. MEADOWS, Jorgen RANDERS aWilliam BEHRENS, eds., 1972. The Limits to Growth: A Report for the Club of Rome’s Project on the Predicament of Mankind. New York: Universe Books. ISBN 0-87663-165-0.
MERTON, Robert King, 2007. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 978-80-86429-70-0.
MISIKOVÁ, Marta, 1994. Sociální a demografická charakteristika účastníků akce FALCO. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta.
MOLDAN, Bedřich, 2009. Podmaněná planeta. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1580-6.
MOLLISON, Bill, 1988. Permaculture: A Designer’s Manual. Tyalgum: Tagari Publications. ISBN 978-0-908228-01-0.
MOLTMANN, Jurgen, 1999. Bůh ve stvoření: Ekologická nauka o stvoření. Brno; Praha:Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 978-80-7021-233-2.
MONBIOT, George, 2014. Feral: Rewilding the Land, the Sea, and Human Life. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-20555-7.
MONBIOT, George, 2015a.We’re Not as Selfish asWe ThinkWe Are. Here’s the Proof. The Guardian [online]. 14. 10. 2015. Dostupne z: http://www.theguardian.com/commentisfree/2015/oct/14/selfish-proof-ego-humans-inherently-good
MONBIOT, George, 2015b. Indonesie hoří. Proč nás to nezajímá? Deník Referendum [online]. 3. 11. 2015. Dostupne z: http://denikreferendum.cz/clanek/21581-indonesiehori-proc-nas-to-nezajima
MRAZEK, Jiři, 2012. Zjevení Janovo. Praha: Centrum biblických studii AVČR a UK, Česka biblicka společnost. ISBN 978-80-85810-99-8.
MUSIL, Libor, 1992. Možnosti a meze konsensu o otázce Novomlýnských nádrži – Případová studie konfliktu. Brno-Dražovice: EGE Buzek.
NASS, Arne, 1973. The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movement. Inquiry, roč. 16, č. 1–4, s. 95–100.
NASS, Arne, 1990. ‘Man Apart’ and Deep Ecology: A Reply to Reed. Environmental Ethics, roč. 12, č. 2, s. 185–192.
NASS, Arne, 1992. Udržitelnost – integrální přístup. Vesmír, roč. 71, č. 4, s. 212–215.
NĚMEC, Václav, 2010. Filosof jako zoon antipolitikon: Vztah filosofie a politiky v antice podle H. Arendtove. Aither, roč. 2, č. 3, s. 164–180.
NEUBAUER, Zdeněk, 2002. Biomoc. Praha: Malvern. ISBN 978-80-902628-6-7.
NOLAN, Christopher, 2014. Interstellar. Hrany film. USA, Velka Britanie. 169 min.
O’NEILL, John, Alan HOLLAND a Andrew LIGHT, 2008. Environmental Values. London, New York: Routledge. ISBN 978-0-415-14508-4.
ODUM, Eugene Pleasants, 1953. Fundamentals of Ecology. Philadelphia: W. B. Saunders Company.
ORR, David W., 1994. Earth in Mind: On Education, Environment, and the Human Prospect. Washington DC.: Island Press. ISBN 978-1-55963-495-3.
ORR, David W., 1996. Slow Knowledge. Resurgence, č. 179, s. 30–32.
PAUSEWANG, Gudrun a Elfriede PAUSEWANG, eds., 1980. Rosinkawiese: Alternatives Leben vor 50 Jahren. Ravensburg: Maier. ISBN 978-3-473-35055-1.
PAVALACHE-ILIE, Mariela a Ecaterina Maria UNIANU, 2012. Locus of Control and the Pro-environmental Attitudes. Procedia – Social and Behavioral Sciences, č. 33, s. 198–202.
PECHOVA, Martina, 2001. MaxWeber – Myslitel a politik. Sociologický časopis, roč. 37, č. 4, s. 463–471.
PELIKÁN, Vojtěch a Hana LIBROVÁ, 2015. Motivation for Environmental Direct Action in the Czech Republic: The Case of the 2011 Blockade at the Šumava National Park. Socialni studia, roč. XII, č. 3, s. 27–52.
PEŘINA, Vlastimil, 2015. Tak tedy, co se osvědčilo, na co si dát pozor, na co je třeba myslet. Ptačí svět, č. 3, s. 25.
PETRŮ, Marek, 2005. Možnosti transgrese: Je třeba vylepšovat člověka? Praha: Triton. ISBN 978-80-7254-610-7.
PETRUSEK, Miloslav, 1986. Transgrese jako životní způsob. Brno: Sympozium Socialistický způsob života jako sociálni realita III, s. 92–101.
PLESNIK, Jan a Václav PETŘIČEK, 2012. Významné krajinné prvky a ekologická stabilita. Ochrana přírody, zvláštní číslo, s. 41–44.
PODHORNA-POLICKA, Alena, 2011. Neologie a dynamika šíření identitárních neologismů mezi mládeži. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Přednáška proslovena v Kruhu moderních filologů.
POKORNY, Petr, ed., 2008. Něco překrasneho se končí: Kolapsy v přírodě a společnosti. Praha: Dokořan. ISBN 978-80-7363-197-0.
POLLAN, Michael, 1991. Second Nature: A Gardener’s Education. New York: Grove Press. ISBN 978-0-8021-4011-1.
POLLARD, Dave, 2012. Giving Up on Environmentalism. Blog How to Save theWorld [online]. 12. 4. 2012. Dostupne z: http://howtosavetheworld.ca/2012/04/10/giving-upon- environmentalism/
POPELKOVA, Monika, 2013. Luxus v klašteře: Environmentálni souvislosti životního způsobu klarisek. Brno. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Fakulta socialnich studii. Dostupne z: https://is.muni.cz/th/144493/fss_m_a2/
PORQUET, Jean-Luc, 2016. Rien sur le pare-brise. Le Canard enchaine. 14. 12. 2016.
PORRITT, Jonathon, 2007. Capitalism As If The World Matters. London, Sterling: Earthscan. ISBN 978-1-84407-193-7.
PRÁVO, 2006. Klaus proti Bursíkovi: Globální oteplováni je fikce. Novinky.cz [online]. 19. 9. 2006. Dostupne z: http://www.novinky.cz/domaci/96121-klaus-proti-bursikoviglobalni-oteplovani-je-fikce.html
PSO, 2010. Sloboda, ohľaduplnosť, ekologicka zodpovednosť. Podne Spoločenstvo Olšinka [online]. Dostupne z: http://olsinka.eu/
RAY, Paul H. a Sherry Ruth ANDERSON, 2000. The Cultural Creatives: How 50 Million People are Changing the World. New York: Three Rivers Press. ISBN 978-0-609-80845-0.
REID, Sian Lee a Shelley Tsivia RABINOVITCH, 2008. Witches, Wiccans, and Neo-Pagans: A Review of Current Academic Treatments of Neo-Paganism. In: James R. LEWIS, ed. The Oxford handbook of new religious movements. Oxford, New York: Oxford University Press, s. 514–533. ISBN 978-0-19-536964-9.
REID, Walter V., Harold A. MOONEY a Angela CROPPER, 2005. Ekosystémy a lidský
blahobyt: Syntéza. Hodnocení ekosystémů k mileniu. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-239-6300-7.
RIDLEY, Matt, 2000. Původ ctnosti: O evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednáni člověka. Praha: Portal. ISBN 978-80-7178-351-0.
ROBOVSKY, Jan, 2012. Naděje pro zvířata a jejich prostředí, povedená a potřebná kniha. Vesmír, roč. 91, č. 1, s. 54–55.
RODIN, Judith a Ellen J. LANGER, 1977. Long-Term Effects of a Control-Relevant Intervention With the Institutionalized Aged. Journal of Personality and Social Psychology, roč. 35, č. 12, s. 897–902.
ROTTER, Julian B., 1954. Social Learning and Clinical Psychology. New York: Prentice- Hall.
ROZBOŘIL, Blahoslav, 1992. Přitel Martin – vegetarián, který neodmítne řízek. Brno. Seminární práce. Filozoficka fakulta MU.
SALE, Kirkpatrick, 1985. Dwellers in the Land: The Bioregional Vision. Georgia: University of Georgia Press. ISBN 978-0-8203-2205-6.
SANDLER, Ronald a Philip CAFARO, eds., 2005. Environmental Virtue Ethics. Lanham: Rowman & Littlefield. ISBN 978-0-7425-3390-5.
SANIDES-KOHLRAUSCH, Claudia, 2003. The Lisbon Earthquake. In: Willem B. DREES, ed. Is Nature Ever Evil? Religion, Science, and Value. London: Routledge, s. 106–119. ISBN 978-0-415-29061-6.
SARX, 2015. Christian Animal Welfare [online]. Dostupne z: http://sarx.org.uk
SAX, Boria, 2003. Zvířata ve Třetí říši: Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Praha: Dokořan. ISBN 978-80-86569-49-9.
SCRUTON, Roger, 2008. Ochrana přirody jako konzervativni tema. Bulletin Občanskeho Institutu [online]. č. 208. Dostupne z: http://www.obcinst.cz/ochrana-prirody-jakokonzervativni- tema/
SCRUTON, Roger, 2014. The Uses of Pessimism and the Danger of False Hope. New York: Atlantic Books. ISBN 978-1-84887-881-5.
SEED, John, Joanna MACY, Arne NASS a Pat FLEMING, eds., 1993. Myslet jako hora: Shromažděni všech bytosti. Prešov: Nadacia Zelena nadej.
SHELLENBERGER, Michael a Ted NORDHAUS, 2004. The Death of Environmentalism: Global Warming Politics in a Post-Environmental World [online]. Oakland: Breakthrough Institute. Dostupne z: http://www.thebreakthrough.org/images/Death_of_ Environmentalism.pdf
SCHERER, Georg, 2005. Tomaš Akvinský s Georgem Schererem. Kostelní Vydři: Karmelitanske nakladatelstvi. ISBN 80-7192-947-6.
SCHMIDT, Karl, 1993. On Economization and Ecologization as Civilizing Processes. Environmental Values, roč. 2, č. 1, s. 33–46.
SCHOR, Juliet B., 1999. The Overspent American: WhyWeWant WhatWe Don’t Need. New York: Harper Collins. ISBN 978-0-06-097758-0.
SCHOR, Juliet B., Connor FITZMAURICE, Lindsey B. CARFAGNA a Will ATTWOODCHARLES, 2016. Paradoxes of Openness and Distinction in the Sharing economy. Poetics, č. 54, s. 66–81.
SCHUMACHER, E. F., 2000. Malé je milé aneb Ekonomie, která by počítala i s člověkem. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-035-9.
SCHUTZE, Christian, 1989. Das Grundgesetz vom Niedergang: Ruiniert Arbeit die Welt? Munchen: Carl Hanser Verlag.
SCHWEITZER, Albert, 1989. Albert Schweitzer: Zastance kritickeho myšleni a ucty k životu. Praha: Vyšehrad.
SKALIK, Jan a Matěj BAJGAR, 2012. Nalezeni Na Ztraceném. Dokumentární film. ČR. 42 min.
SKOVAJSA, Marek, 2012. Nadvláda účelové racionality? K interpretacim Weberovy typologie jednani. Sociologia, roč. 44, č. 5, s. 579–601.
SMELLIE, William, 1836. The Philosophy of Natural History. Boston: Hilliard Gray.
SMITH, Adam, 2001. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální Institut. ISBN 978-80-86389-15-8.
SMITH, Daniel, 2014. It’s the end of the world as we know it… and he feels fine. The New York Times Magazine [online]. 7. 4. 2014. Dostupne z: http://www.nytimes.com/2014/04/20/magazine/its-the-end-of-the-world-as-we-know-it-and-he-feels-fine.html
SNYDER, Gary, 1969. Four Changes. Santa Barbara: The Unicorn Bookshop.
SPASH, Clive L., 2015. The Dying Planet Index: Life, Death and Man’s Domination of Nature. Environmental Values. roč. 24, č. 1, s. 1–7.
SPURNY, Miloš, 2007. Sbohem, staré řeky. Brno: FOTEP. ISBN 978-80-86871-07-3.
STEELE, Michael A., Sylvia L. HALKIN, Peter D. SMALLWOOD, Thomas J. MCKENNA, Katerina MITSOPOULOS a Matthew BEAM, 2008. Cache protection strategies of a scatterhoarding rodent: do tree squirrels engage in behavioural deception? Animal Behaviour, roč. 75, č. 2, s. 705–714.
STIBOR, Vladimir et al., 2016. Řezbaři stínů: Almanach české poezie 2016. Praha: Milan Hodek. ISBN 978-80-87688-53-3.
STIBRAL, Karel, 2005. Proč je příroda krásná?: estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořan. ISBN 80-7363-008-7.
STORCH, David, 2008. Katastrofy v přírodě: statistika, dynamika a teorie. In: Petr POKORNÝ a Miroslav BÁRTA, eds. Něco překrásného se konči: kolapsy v přírodě a společnosti. Praha: Dokořan, s. 31–36. ISBN 978-80-7363-197-0.
SVOBODOVÁ, Renata, 2016. Mizí krajinná mozaika, divočina to nezachrání: Rozhovor s Davidem Storchem. Sedma generace, roč. XXV, č. 2, s. 55–59.
ŠEFARA, Denis, Marek FRANĚK a Václav ZUBR, 2015. Socio-psychological Factors that Influence Car Preference in Undergraduate Students: The Case of the Czech Republic. Technological and Economic Development of Economy, roč. 21, č. 4, s. 643–659
ŠMIDOVA, Iva, 2004. Jiní muži. Alternativní dráhy mužů v České republice. Brno. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii.
ŠMIDOVA, Iva, 2009. Changing Czech Masculinities? Beyond Environment And Children Friendly Men. In: Elżbieta H. OLEKSY, ed. Intimate Citizenships: Gender, Sexualities, Politics. New York: Routledge, s. 193–206. ISBN 978-0-415-99076-9.
ŠTĚPANEK, Radek, 2016. Rám pro pavoučí síť. Nová Řiše: Dobrý důvod. ISBN 978-80- 903546-9-2.
ŠTĚPANKOVA, Kateřina, 2016. Darky jako vyznamna složka spotřeby. Brno. Magisterska prace. Masarykova univerzita, Fakulta socialnich studii. Dostupne z: https://is.muni.cz/auth/th/432072/fss_m/
ŠŮLOVA, Karolina, 2012. Rozhovor s Davidem Storchem. Ochrana přirody, č. 5, s. 32–33.
TEIGE, Karel, 1947. Předmluva o architektuře a přírodě. In: Ladislav ŽÁK. Obytná krajina. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, s. 7–21.
TNS, 2016. Connected Life : Czech Republic Report. Nepublikovany vyzkum.
TREANOR, Brian, 2008. Narrative Environmental Virtue Ethics: Phronesis without a Phronimos. Environmental Ethics, roč. 30, č. 4, s. 361–379.
TURNER, Fred, 2006. From Counterculture to Cyberculture: Stewart Brand, the Whole Earth network, and the Rise of Digital Utopianism. Chicago, London: University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-81742-2.
TYRŠ, Miroslav, 1930. O Sokolské ideji. Praha: Nakladem Československé obce Sokolské.
ULČAK, Zbyněk, 2015. Život je černý i bilý. Drnovice: Občanské sdruženi Drnka. ISBN 978-80-904591-4-4.
UNIVERSITE PAUL-VALERY, 1995. Felonie, Trahison, Reniements au Moyen Age. Konference. Montpellier.
VACULIK, Ludvik, 1990. Jinou ústavu! Literární noviny, roč. I, č. 15, s. 1, 3.
VACULIK, Ludvik, 1993. Už dost lidských práv! Literární noviny, roč. IV, č. 1, s. 1, 3.
VANĚ, Jan, 2012. Komunita jako nová naděje? Náboženské (ne)institucionalizované komunity z pohledu sociologie náboženství. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0085-0.
VERBEEK, Bernard, 1998. Die Anthropologie der Umweltzerstorung: Die Evolution und der Schatten der Zukunft. Darmstadt: Primus.
VOJTIŠEK, Zdeněk, 2007. Novopohanství a jeho přítomnost v české společnosti. Teologická revue [online]. Dostupne z: http://www.zvojtisek.cz/dokumenty/clanky/novopohanstvi_pro_teologickou_revue.pdf
WALLETSCHEK, Hartwig a Jochen GRAW, 1990. Okolexikon: Stichworte und Zusammenhange. Munchen: Verlage C.H. Beck und Biederstein.
WALTHER, Carol S. a Jennifer A. SANDLIN, 2013. Green Capital and Social Reproduction within Families Practising Voluntary Simplicity in the US. International Journal of Consumer Studies, roč. 37, č. 1, s. 36–45.
WEBER, Max, 1922a. Gesammelte Aufsatze zur Religionssoziologie I. Tubingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck).
WEBER, Max, 1922b.Wirtschaft und Gesellschaft. Tubingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck).
WEBER, Max, 1998. Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH. ISBN 80- 86005-48-8.
WEINTROBE, Sally, ed., 2012. Engaging with Climate Change: Psychoanalytic and Interdisciplinary Perspectives. London: Routledge. ISBN 978-0-415-66760-9.
WELCH, Bryan, 2011. What a Great Time to Be Alive! Mother Earth News [online]. 11. 10. 2011. Dostupne z: http://www.motherearthnews.com/nature-and-environment/what-a-great-time-to-be-alive.aspx
WERBACH, Adam, 2010. Debating ‘What the Green Movement Got Wrong’. The Atlantic [online]. 5. 11. 2010. Dostupne z: http://www.theatlantic.com/entertainment/ archive/2010/11/debating-what-the-green-movement-got-wrong/66162/
WHITE, Lynn, 1967. The Historical Roots of Our Ecologic Crisis. Science, roč. 155, č. 3767, s. 1203–1207.
WHITMARSH, Lorraine, 2011. Scepticism and Uncertainty About Climate Change: Dimensions, Determinants and Change Over Time. Global Environmental Change, roč. 21, č. 2, s. 690–700.
WILSON, Edward O., 1984. Biophilia. Cambridge, Mass: Harvard University Press. ISBN 978-0-674-07441-5.
WILSON, Edward O., 1995. Rozmanitost života: umožní poznání zákonů biodiverzity její záchranu? Praha: Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-113-7.
WILSON, Edward O., 2006. The Creation: An Appeal to Save Life on Earth. NewYork, London: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-06217-5.
WINDLE, Phyllis, 1995. The Ecology of Grief. BioScience, č. 42, s. 363–366.
WINTER, Deborah Du Nann a Susan M. KOGER, 2009. Psychologie environmentálních problémů. Praha: Portal. ISBN 978-80-7367-593-6.
WORSTER, Donald, 1985. Nature’s Economy: A History of Ecological Ideas. Cambridge, New York: Cambridge University Press. ISBN 0-521-31870-X.
WUERTHNER, George, Eileen CRIST a Tom BUTLER, eds., 2014. Keeping the Wild: Against the Domestication of Earth.Washington, D.C.: Island Press. ISBN 978-1-61091-558-8.
WUKETITS, Franz M., 2006. Přírodní katastrofa jménem člověk: Vývoj bez pokroku. Praha: Granit. ISBN 978-80-7296-047-7.
WUTHNOW, Robert, 1996. Poor Richard’s Principle: Recovering the American Dream through the Moral Dimension of Work, Business, and Money. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-1-4008-1392-6.
WWF, 2016. Living Planet Report 2016. Risk and resilience in a new era [online].
Gland, Switzerland: WWF International. Dostupne z: http://wwf.panda.org/about_our_ earth/all_publications/lpr_2016/
YALOM, Victor, 2010. Kenneth Doka on Grief Counseling and Psychotherapy. Psychotherapy.net [online]. Dostupne z: https://www.psychotherapy.net/interview/grief-counseling-doka
ZAMWEL, Einat, Orna SASSON-LEVY a Guy BEN-PORAT, 2014. Voluntary simplifiers as political consumers: Individuals practicing politics through reduced consumption. Journal of Consumer Culture, roč. 14, č. 2, s. 199–2
ZBIRAL, David, 2007. New Age a novopohanstvi. David Zbiral – religionistika [online]. Dostupne z: http://www.david-zbiral.cz/NewAge.htm
ZWACH, Ivan, 2009. Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2509-3.

c Masarykova univerzita, 2016
c Hana Librova a Vojtěch Pelikán, Lucie Galčanová, Lukáš Kala, 2016