Blog posts

Diskuze Petry Švecové s výtvarnou umělkyní a kurátorkou Dagmar Šubrtovou a pedagogem, kurátorem a zvukovým umělcem Milošem Vojtěchovským, vysílání Reflexe 28.2. 2018

Antropocén se projevuje rozsáhlými změnami planety, k nimž patří například velkoplošné odlesňování, napřimování říčních toků, transport velkých hmot a zboží, chemické a termodynamické změny světových oceánů. Geochemické cykly prvků jako uhlík, síra, křemík, fosfor a dusík, rtuť a těžké kovy jsou ovlivňovány v době člověka více lidskými aktivitami než přírodními procesy. Součást antropocénu je globální neofytizace (stěhování nových rostlin), rozbíjení ekosystémů, vymírání druhů a celková proměna komplexních procesů planety. V budoucnosti budou snad změny kompenzovány vznikem nových druhů života genetickými modifikacemi a propojováním mechanismů a organismů.

Termín antropocén byl v roce 2000 použit geochemikem - Nobelovy ceny P. J. Crutzenem a biologem Eugenem Stoermerem, ale vědci jako Thomas W. Jenkyn, Antonio Stoppani či Vladimir Vernadskij již od roku 1854 hovoří o antropozoicky ovlivňovaném světě. Většina současných autorů považuje za první publikaci, která se otázkou „antropozoika“ začala vážně zabývat monografii George Perkinse Marshe Člověk a příroda (1864). Biolog Eugene Stoermer používal výraz „anthropocene“ již v osmdesátých letech 20. století, ale nikdy ve vědecké publikaci. Do české literatury byl antropocén pravděpodobně uveden na stránkách časopisu Vesmír (Vesmír 81, 67, 2002/2). Výraz „antropozoikum“ ve smyslu čtvrtohory či „éra člověka“ byl u nás běžně používán od padesátých let 20. století a toto označení nese i stejnojmenný sborník zabývající se geologií čtvrtohor. Ekologický rozměr globálního vlivu člověka předpověděli i jiní čeští autoři, jako byli například profesor Vladimír Úlehla (1888 - 1947) v textech "Život vesmírný - domněnky o původu života", 1944, architekt Ladislav Žák - "Obytná krajina" (1947), nebo profesor Josef Charvát v textech "Člověk a jeho svět" a "Život adaptace a stres" ze sedmdesátých let.

Petra Švecová studuje Akademii výtvarných umění v Praze (M. Knížák, V. Kokolia, V. Skrepl). V roce 2016 absolvovala stáž na Hochschule für Bildende Kunste v Drážďanech (Wolfram Adalbert Scheffler). Vedle malby se věnuje fotografii, videím a site specific instalacím.