Karahnjukar - Reydarfjordur – Heradsfloi, 2011-12
videodokumentace performance smyčka

Terénní výzkumný projekt na kterém autorka pokračuje dodnes sleduje dlouhodobě environmentální a socioekonomické vztahy mezi třemi stavbami a krajinnými oblastmí východního Islandu. Jsou to tři řeky a přehradní nádrž s vodní elektrárnou Karahnjukar, hliníkárna nadnárodního koncernu Alcoa Fjarðaál v městečku Reydarfjordur, kvůli níž byla gigantická přehrada postavena a delta Heradsfloi - místo, kde se dvě z postižených řek vlévají do oceánu. Julii Martin zajímají hlavně vztahy a infrastruktury, jejich politicko-geografická podmíněnost, provázanost a proměny způsobené nedávnou industrializací krajiny, celého prostředí a vliv globalní ekonomiky na merfologii místa. Uvažuje o hyperobjektech (hyperrozšířený objekt), o komplexní environmentální síťové formaci, zahrnující komplexní ekologické systémy i přírodní procesy, provázané s lidskými aktivitami do té míry, že není snadné je rozlišit. Terénní výzkum a performance se staniolovými koulemi a znečištěnou vodou jsou nahrány během residence v Centru současného umění Skaftfell v Seydisfjorduru v letech 2011 a 2012.

Julia Martin Ph.D (narozená v roce 1976 v Berlíně) je vizuální umělkyně a krajinná architektka, žije a pracje v Berlíně (Německo) a v Seyðisfjörðuru (Island). Je autorkou konceptu expedice po Islandu. Její poslední projekty, na nichž pracuje od roku 2011, se zaměřují na stavby Kárahnjúkar, Reyðarfjörður a Heraðsflói.
Vzdělání: 2014 Ph.D. na Goldsmiths College, University of London, 2006 - 09 lektor/koordinátor programu MFA „umění, prostor, příroda“ na Edinburgh College of Art, 2006 titul magistr výtvarných umění v oboru „umění, prostor, příroda“ na Edinburgh College of Art, 2003 diplom ing. v oboru zahradní a krajinářská architektura na Berlínské Technické Univerzitě, 2000-04 lektor/koordinátor Ústavu pro teorii a dějiny rozvoje krajiny na Berlínské technické univerzitě.