Jezera a mokřady se v Mostecké pánvi vyskytovaly už od třetihor a najdeme je zde i dnes. Po skončení poslední doby ledové zde vzniklo mělké Komořanské jezero s rozlohou až 5600 ha, které bylo postupně zanášeno splaveninami. Po roce 1931 byly jeho zbytky uměle vysušeny. A povrchovou těžbou uhlí od konce 19. do začátku 21. století bylo zcela odtěženo. Po skončení těžby zůstávají v krajině rozsáhlé jámy a převládl názor o vhodnosti jejich zatopení vytvořením nových jezer.

Po menších povrchových lomech, kde byla těžba ukončena již během 19. a 20. století, vznikla samovolným zatopením řada menších, zpravidla poměrně mělkých jezer. Skoro všechna mají kvalitnější vodu, než je úroveň většiny stojatých vod v ČR, pokud nebyla významně zprůtočněna a uměle eutrofizována. V posledním desetiletí minulého století, kdy se začala připravovat rekultivace řady velkých povrchových lomů, dospěli odborníci k názoru, že jejich řízené zatopení vodou je z řady důvodů vhodnější, než zaplnění vytěženým nadložním materiálem, nebo ponechání samovolnému zatopení.

O postupu rekultivace lomu Ležáky bylo na začátku předchozího procesu EIA rozhodnuto v roce 1997 a po řadě prací souvisejících se stabilizací svahů a utěsněním dna bylo v roce 2008 zahájeno napouštění. Napuštění na definitívní hladinu v nadmořské výšce 199 m bylo dokončeno v roce 2014. Úvodní studie, na nichž jsem měl možnost se podílet, předpokládaly na základě velké hloubky a minimálního přítoku po napuštění jezera velmi kvalitní vodu. Toto potvrdil rozsáhlý monitoring kvality vody během napouštění jezera pokračující i po napuštění. Jezero má vodu s velmi nízkou koncentrací živin (je oligotrofní), což u nás v této nadmořské výšce u jiných typů vodních nádrží nemá obdobu, a průhlednost vody se celoročně pohybuje kolem 7 m. Jezero bylo cíleně zarybněno s cílem dosáhnout rybářsky atraktivní rybí obsádky, která bude současně přispívat k zachování dobré kvality vody. Jezero je díky velké ploše hladiny a nejvýše krátkodobému zamrzání v zimním období atraktivní pro řadu druhů vodních ptáků.

Postupně se rozvíjí i společenstvo ponořených vodních rostlin, kde se dá očekávat výskyt řady vzácných druhů náročných na kvalitu vody. Nezávisle na monitoringu zabezpečovaném důlní společností proběhl v předchozích letech i poměrně komplexní projekt vedený Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, který vedle kvality vody hodnotil i okolí jezera a jeho vliv na klimatické vlastnosti okolí. Citlivé přístroje poskytly data prokazující určité vlivy, avšak jen malého rozsahu a za určitých povětrnostních podmínek.

Účast na terénní přednášce je bezplatná. Zájemce prosíme o zaslání emailové přihlášky, v níž bude uvedeno Vaše jméno a název přednášky, na info@frontiers-of-solitude.org. Přihlášeným bude následně upřesněn čas a místo srazu.

Délka přednášky cca 2 hodiny

Max. 15 účastníků

V případě dotazů kontaktujte Dagmar Šubrtovou: dasas@email.cz.