RNDr. Radek Mikuláš, DSc.
RNDr. Radek Mikuláš, DSc. (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V Geologickém ústavu AV ČR se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Studoval mimo jiné horniny Grónska, Patagonie a Sibiře nebo archeologické objekty starověkého Egypta. Velká část jeho práce se však odehrává v Čechách a na Moravě. Systematicky pozoruje nejen kameny a skály, ale také přírodní led, rostliny ve městech a starých továrnách a výtvarné umění v krajině.
Od počátku 90. let publikuje články o ichnologii, paleontologii, geomorfologii a dějích v přírodním ledu v časopise Vesmír. Psával také pro časopisy Živa a Ochrana přírody; celkem dosud uveřejnil asi 70 popularizačních textů v českém jazyce, z toho 50 ve Vesmíru. Přibližně od roku 2002 měl několik desítek vystoupení v Českém rozhlase, zejména v pořadech Meteor, Planetárium, Diskuse Českého rozhlasu Leonardo, Vstupte! aj. Týkaly se nejčastěji ichnologie a paleontologie, dále pochodů v ledu, archeologie, vztahu mezi stavbou krajiny a uměleckými díly či spontánně se vyvíjející městské a příměstské přírody.
S Českou televizí spolupracoval na pořadu „Živé srdce Evropy“; v roce 2001 vytvořil scénář a herecký doprovod filmu „Zkamenělé stopy“ pro cyklus „Cesta ke kameni“, který ČT vysílala letos v únoru. Několikrát také vystoupil v ČT 24 s komentáři k aktuálním geologickým tématům.
Od roku 2012 píše pravidelně sloupky do rubriky Vědecká lekce Lidových novin. Již předtím publikoval jednotlivé články s podobnou tematikou např. v časopisu Respekt. Hlavní linii popularizačního snažení částečně kopírují autorovy knižní publikace, zejména pokud vezmeme v potaz dosud nedokončeného průvodce nalezišti fosilních stop v České Republice. K první práci na knize ho – podobně jako u časopiseckých článků – vyzval Václav Cílek: jednalo se o překlad a doslov ke knize J.D. Macdougalla „Stručné dějiny planety Země“ (nakl. Dokořán, Praha 2004). Následoval vlastní knižní titul, který není primárně vědecký, ale R. Mikuláš ho použil - stejně jako při dalších příležitostech – k výkladu o neživé i živé přírodě kolem nás. Jednalo se o knížku „Na bruslích Českou republikou“, originálního a u nás průkopnického průvodce zimní přírodou. Následovala zatím čtveřice z edice Atlasy a průvodce Nakladatelství Academia: Atlas pískovcových skalních měst ČR a SR (Adamovič – Mikuláš – Cílek (2010), Ledové Čechy (2011), Současná umělecká díla v krajině (Schmelzová, Šubrtová a Mikuláš, 2014) a Divoká příroda Prahy a blízkého okolí (R. Mikuláš – J.A. Šturma, 2015).
Dětská dílna: Zelený Most
Dílna s žáky Základní umělecké školy v Mostě. Dílna bude věnována vlivu člověka na krajinu v industriálním věku. Ukážeme možnosti člověka krajinu ovlivňovat, ale poukážeme také na to, že i zdánlivě zcela zničená příroda má velkou schopnost obnovy. Vyvíjí se však způsobem, který mnohdy neumíme ocenit - přitom jde o místa, která každodenně míjíme. Radek Mikuláš …
Stará a nová jezera na Mostecku s hydrobiologem RNDr. Ivo Přikrylem
Jezera a mokřady se v Mostecké pánvi vyskytovaly už od třetihor a najdeme je zde i dnes. Po skončení poslední doby ledové zde vzniklo mělké Komořanské jezero s rozlohou až 5600 hektarů, které bylo postupně zanášeno splaveninami. Po roce 1931 byly jeho zbytky uměle vysušeny. Povrchová těžba uhlí od konce 19. století zcela změnila podobu místní krajiny. Po skončení těžby zůstávají v krajině jámy, které je nejvhodnější zatopit vodou a přeměnit na jezera. Ta se mohou stát strategickou zásobou kvalitní vody. Jezero Most má čistou vodu ideální pro rekreační využití, její průhlednost se celoročně pohybuje kolem 7 m. …
RNDr. Jiří Sádlo
RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (narozen 1958) je český přírodovědec a biolog, věnující se fytocenologii. Zabývá se také cenogenezí, relikty a neofyty, dynamikou krajiny v holocénu a kulturně-naturálními jevy a procesy, jako je například nová divočina, suburbie, postkulturní krajina a nepřírodní biotopy. …