Žít jinou krajinou
Expedice do severního Norska proběhla v září 2015 a její itinerář, připravený a produkčně zajištěný Centrem pro současné umění Atelier Nord byl zacílen na několik oblastí poznamenaných těžebním průmyslem a na jeho vlivy na arktickou krajinu. Expedice źahrnovala návštěvu měst a míst jako jsou Kautokeino (uzavřený důl na měděnou rudu v Biedjovággi), dílen v Saamském centru současného umění v Karjasoku, skládka v Repparfjordu nedaleko Kvalsundu, město Hammerfest, Kirkenes u hranice s Ruskem. Expedice zavítala také k industriálnímu komplexu na distribuci zemního plynu a ropy Snøhvit na břehu Barensova moře.
Správním centrem území Finnmark Fylke je město Vadsø, celkový počet obyvatel 75 605 a rozloha 48 631 km². Finnmarka sousedí na západě s krajem Troms, na jihu s finskou provincií Lappi a na jihovýchodě s Murmanskou oblastí v Rusku. Jde o nejsevernější území pevninské Evropy s nejseverněji položenými místy Nordkapp a Nordkinn. Název Finnmarka je odvozen od slova Finn (označení Saamů v Norštině) a marka (země, kraj, nebo území), přičemž oblasti, které obývají původní obyvatelé Saamové nazývají Norové Zemí Saamů - Samelandem.
Vegetaci tvoří většinou nízké keře, mechy a lišejníky, nabízející potravu pro stáda migrujících sobů. Hustota osídlení je nejnižší z celého Norska. Ale od padesátých let minulého století, kdy státní společnosti začaly s těžbou ropy a zemního plynu v Barensově moři, s geologickým průzkumem a následně s těžbou měděné rudy, titanu a zlata, se panenská příroda Země Saamů hluboce proměnila.
Současná i předchozí norská vláda financovaly v posledních letech další průzkumy nových i starších ložisek sulfidických rud a jejich využitelnost pro těžařské společnosti. To vedlo k zvýšení exportu norské mědi skoro 40 x, ale také k problematičnosti nerostných surovin v této oblasti. Nedávno byl zveřejněn například projekt na ukládání vyluhovaného odpadu z navrhované těžby ve fjordu Førde na západě Norska, který vzbudil veliký ohlas v norském i mezinárodním tisku. V uzavřeném dole na měd Biedjovággi jsou citelné ekologické škody způsobené povrchovou těžbou zlata 40 let po uzavření provozu. Projekt obnovy těžby v Biedjovággi podmíněný rostoucími cenami zlata, klade otázky využívání nerostných zdrojů v systému globalizované ekonomiky, kde se neustále střetávají ekonomické zájmy s ekologickou a sociální problematikou.
Spory nastaly také v souvislosti s fjordem Reppar. Odpad z nedaleké hlubinné těžby rud byl začátkem roku 1970 deponován na dno fjordu a chemické složení uloženého materiálu způsobilo rozsáhlé škody na populaci ryb, čímž byl dlouhodobě postižen rybolov podle celého pobřeží. Obnovená těžba měděné rudy znamená také vzít na zřetel´používané technologie ukládání odpadů do fjordů a celkový vliv průmyslu na arktickou krajinu. Těžaři hledají optimální řešení, aby udrželi náklady co nejnižší a aby přežili v tržním prostředí. Místní komunity jsou často ovlivněny zoufalou potřebou pracovních míst a sliby investic, oživujících ekonomiku. Ale jisté je že současné aplikované technologie těžení rud zanechávají rozsáhlé poškození prostředí. Průmysl ohrožuje druhotně také práva a pastevecký způsob obživy Saamů, kteří zde žijí po tisíce let.
Expedice nabídla možnost navštívit tato místa, ale také se setkat s místními obyvateli, ekologickými a uměleckými aktivisty a specialisty. Výprava přispěla k posílení důležitosti problematiky životního prostředí v souvislostí s uměním a kulturou, jak v místním, tak globálním kontextu. Projekt Frontiers of Solitude navázal na předcházející projekty Atelieru Nord realizované na severu Norska, jako byl například video festival Beyond Horizons v Tromse.
Program:
20 září: Alta
21 září: město Kautokeino, důl Biedjovággi
22 září: město Kautokeino, důl Biedjovággi
23 září: město Kautokeino, důl Biedjovággi
24 září: Karasjok, Sami Center for Contemporary Art
25 září: Karasjok
26 září: Kvalsund, Repparfjord depot
27 září: Repparfjord
28 září: Hammerfest, Hammerfest Art Association
29 září: Snøhvit petroleum field
30 září: Alta - Oslo
program: Ivar Smedstad
účastníci: Gunhild Enger, Iselin Linstad Hauge, Vladimír Merta, Alena Kotzmannová, Elvar Már Kjartansson, Monika Fryčová
Alena Kotzmannová
Ve svých převážně černobílých fotografických obrazech se Alena Kotzmannová zabývá možnostmi a paradoxy tohoto média. Skrze tyto možnosti nám evokuje různé nálady prostřednictvím až divadelní dekorativnosti či hororových prvků. Často pak zachází až do fiktivní vizuality, jíž dosahuje převážně rafinovanou hrou světla a stínu. …
Vladimír Merta
Doba meziledová I když se mi celý život zdálo, že žiju dostatečně severně, vypadá to, že bych mohl žít ještě severněji. Když se seznámíte s kameny kdekoli na světě, řeknou vám, že znají jih i sever. Stromy na severu tvarují paroží sobů, jelenů a losů, stejně jako ledovce na jihu naučily velryby zpívat. A taky: každá cesta vede někam jinam, ať už míří na kteroukoli světovou stranu, jde tam vždycky jen o menší, nebo větší poměr toho, co už znám. Rozumím těm místům, tvorům i lidem až příliš dobře. …
Elvar Már Kjartansson
Elvar Már Kjartansson a.k.a. Auxpan je islandský hudebník, zvukový a audiovizuální umělec. Účastnil se řady festivalů a výstav na Islandu i v zahraničí. Žije v Reykjavíku a Seyðisfjörðuru. …
Monika Fryčová: Joik (video)
Monika Fryčová je audiovizuální umělkyně, performerka a spisovatelka. Žije a pracuje v České republice, na Islandu a v Portugalsku. …
Ivar Smedstad
Ivar Smedstad působí v oboru videoartu a elektronických médií od začátku 80.let. Zúčastnil se mnoha národních i mezinárodních uměleckých výstav, projekcí a festivalů. V současné době vede centrum pro mediální umění Atelier Nord v Oslu. …
Linda Våge
Linda Våge zajišťuje management v Atelieru Nord. Působila v institucích Rikskonsertene, Flyktninghjelpen, Norske Kunstforeningers Landsforbund a v různých projektech, jako je například NRK TV kampaň. Od roku 2004 pracovala jako nezávislá konzultantka v oblasti informací, PR a kulturních projektů. …
Iselin Linstad Hauge
Iselin Linstad Hauge (narozena 1981 v Norsku) je video umělkyně a filmařka, žijící a pracující v Oslu. Linstad Hauge absolvovala The European Film College v Dánsku a National Academy of Arts v Oslu. Několikrát vystavovala a účastnila se festivalů Moscow International Film Festival, Oslo Screen Festival, Filmens Hus N, Hors Pistes 2012 Paris v Centre Pompidou, Parabola Artfilm Festival SE a Holodeck N. Od roku 2009 působí také jako spolu-vydavatelka uměleckého časopisu Spesial Nord. …
Gunhild Enger
Gunhild Enger (narozena 1980) je filmařka a vizuální umělkyně. Absolvovala edinburskou College of Art a School of Film Directing v Gothenburgu. Za film Bargain byla nominována na cenu BAFTA a její filmy byly promítány na filmových festivalech po celém světě. Její příběhy se vyznačují smyslem pro humor a pro temnější stránku všedního života. …