Vzpomínka na Jezeřské arboretum
Sraz: sobota 12. září ve 12 hod. na zámku Jezeří
Hlavní náplní a cílem dvoudenní dílny s Milošem Šejnem je důkladný průzkum okolí se zastavením na několika místech v okolí zámku Jezeří, zejména v místech bývalého arboreta. Vydáme se na improvizovanou cestu, vybaveni historickými mapami, dobovými rytinami a leteckými náhledy současné situace. K dispozici budeme mít i ukázky dendrologických materiálů, které vznikly během průzkumu v 80. letech minulého století.
Smyslem cesty není pokus o hypotetickou iniciaci našeho vztahu k tomuto místu, ani pokus učinit jej čitelným z perspektivy člověka. Tělo každé krajiny je utvářeno propojením pohybujícího se podloží a živlů s bytím a životy všech organismů v místě, včetně člověka.
Každé místo je v neustálém pohybu a je zavádějící uvažovat v polaritě pozitivní a negativní hodnoty. Během cesty budeme hledat možná nová slova, nové možnosti dotyku, zasuté sny v každém z nás. Takový způsob mluvy novým způsobem otevírá dotyčná místa i nás samotné.
Občas se zastavíme a zdánlivě nebudeme dělat nic, jinde zanecháme mentální bod – snad i skutečné vymezení, blízké chodeckým praktikám kartografů minulých století, nebo inspirované metodičností naučných botanických zahrad a parků. Na konci dílny by měla vzniknout nová společná mapa coby síť pro aktivní sny. Ty mohou dále formovat nejen nás, ale zároveň i kus krajiny, kde se budeme pohybovat.
První den se setkáme ve 12 hod. na zámku v Jezeří. Dílna bude probíhat celé odpoledne (13 - 19 hod.).
Druhý den budeme pokračovat v průzkumu okolí jezeřského zámku (9 - 14 hod.). Pak se vydáme pěšky po okraji dolu ČSA do Horního Jiřetína a odtud dál autobusem do Oseku. Dílna bude zakončena v 18 hod. v Oseckém klášteře společným setkáním s účastníky workshopu Petera Cusacka.
Co si vzít s sebou: spacák, dobré boty a oděv, pláštěnku, psací potřeby, blok, případně jakákoli další dnešní záznamová zařízení jako je kamera, videokamera, rekordér.
Dílna je otevřena pro veřejnost a koná se za každého počasí.
Max. 10 účastníků. Zájemce prosíme o zaslání krátkého motivačního dopisu (max. 900 znaků vč. mezer) na milos@skolska28.cz.
Doplňující informace: Miloš Vojtěchovský (milos@skolska28.cz)
Kontakt na lektora: milos@sejn.cz
O místě
Velká část kdysi slavného arboreta zmizela v dole Československé armády: jde o zbytky stromů a ruiny zahradní architektury. V roce 1978 investor Velkolomu Československé armády požádal Ministerstvo kultury o vyjmutí části zámeckého parku Jezeří z památkové ochrany. Velká část arboreta byla postupně vykácena a uhlí odtěženo. Zámecký park byl založen rodinou Lobkoviců roku 1838. Dříve organicky souvisel s místními, kdysi velmi proslulými školkami okrasných dřevin (zahradník Ordnung). Celá parková úprava navazuje na rozlehlou oboru a zčásti má dnes čistě lesní charakter. Byly zde vysazeny bukové a dubové háje, lípy, borovice, modříny. Majitelé panství nechali postavit altány a pavilony, vyhloubili 3 jezera, napájená ze Šramnického potoka a propojená se systémem bazénů a fontán. V jezeřském arboretu rostly převislé buky, habry, jedlé kaštanovníky, zmaličníky japonské, liliovník tulipánokvětý, platan pestrolistý, jeřáb břek, šacholany (magnólie), pyramidální duby, kanadské jedle, stříbrné smrky, vejmutovky, červenolisté buky, svazčité břízy, převislé jasany, turecké lísky a stříbřité lípy. V okolí zahradní vily Maria se nacházely i různé druhy rododendronů. Slavný jezeřský sekvojovec byl převezen do Mostu na Zahražany, kde uhynul a sdílel osud s „Albrechtickým dubem“, téměř tisíciletým stromem, který začátkem 90. let zapálil neznámý pachatel.
Miloš Šejn (narozen 1947) pracuje v oblastech vizuálního umění a performance a organizuje pravidelné mezinárodní workshopy Bohemiae Rosa. Zaměřuje se na intuitivní možnosti, vycházející ze vztahů humanizované krajiny a celistvé přírody. Ve svých dílech, které na sebe berou podobu například dotykových kreseb, procesuálních svitků, autorských knih, tělového a zemního umění, performance nebo videoartu a poezie, zachycuje a vyjadřuje prožitky provázející jeho komunikaci s přírodou a krajinou. Současně postihuje cosi z podob této krajiny a přírodního dění obecně.
Miloš Šejn
Klíčovým tématem a prostředím Šejnovy tvorby je krajina (či příroda, která je vnímána spíše ve svých fragmentech). Autor též tematizuje subjektivní prostor a přirozený obraz. Krajinu vnímá Šejn jako primární realitu, prazdroj, kořen či bázi tvorby. …
Do hlubiny lignitových mračen
Tématem expedice Do hlubiny lignitových mračen v Mostecké pánvi jsou změny průmyslové krajiny, ztráta historických souvislostí, převrácení geologických vrstev i sociálních struktur a aktuální diskuse o prolomení územních limitů, které by mohlo vést k dalším proměnám celé oblasti. …
Peter Cusack: Lignitová mračna (zvukový workshop)
Dvoudenní workshop je zaměřen na průzkum krajiny poznamenané těžebním průmyslem v hnědouhelných povrchových dolech na Mostecku. Budeme naslouchat i pořizovat terénní nahrávky, krajinu budeme dokumentovat také fotografováním a psaním záznamů, abychom následně mohli porovnat rozdíly mezi zvukovou, obrazovou a jazykovou percepcí dané oblasti. …
Václav Cílek: Posvátná krajina
Sraz: Jezeří (zámek) Posvátnou krajinu můžeme definovat jako specifický typ krajiny, která má nějaký transcendentní význam a působí na nás duchovně. Pod pojmem „duchovní působení“ rozumíme, že tento druh krajiny v nás vzbuzuje určité pocity a myšlenky, jež vedou k hlubšímu usebrání, porozumění, přemýšlení o duchovních věcech a ke smířenému spojení s nadosobní oblastí. …