The Fall

Kosmická gravitační síla stahuje veškerou hmotu ke středu země. Voda pramenící ve výškách vyhledává praskliny a spáry v povrchu tvrdých vrstvy hornin, stéká ze skalnatých srázů a proudí po povrchu kamenů. Energie padající hmoty je konstanta nezávislá na změnách v čase, prostředí, estetickým postoji, či aplikaci měřítek v rámci života člověka. Energie gravitace je prověřená existencí vesmírných mechanismů, elementární vazba, která drží vše pohromadě, soustředná síla s precizní vyvážeností hodinového stroje. Dostatečný přísun padající hmoty - v tomto případě vody - je jedinou proměnnou ve výpočtech generované energie a také rychle se měnících podmínek existence organismů.

Paradox energie kolapsu

Instalace Pád vizualizuje explicitní model konfrontace člověka s vodní energií v její surové a abstrahované formě. Je to vícekanálová videoinstalace sestavená ze záznamů pořízených během expedice po Islandu. Obrazové záběry prochází postprodukčním zpracováním a zejména rychlosti videa a světelných korekcí. Videoprojekci doprovází vícekanálový zvuk komponovaný z terénních nahrávek, který je modulován v závislosti na rychlostech jednotlivých kanálů.

Pavel Mrkus, září, 2015

PAVEL MRKUS (nar. 1970) vystudoval v letech 1989-1995 pražskou VŠUP (ateliér prof. V. Kopeckého). V roce 1991 absolvoval stáž na Polytechnic University, Stoke on Trent v Anglii a v letech 1998 -1999 studoval na Evangelické teologické fakultě v Praze. je držitelem ocenění Honorable Mention (Vessels, Koganezaki, Japonsko, 2003), Silver prize (Japan Contemporary Glass Art, Glass Museum, Notijma, Japonsko, 2002). Vyučoval v Japonsku a USA, společně s Danielem Hanzlíkem založili ateliér Time-based media na UJEP v Ústí nad Labem, kde od roku 2015 působí jako děkan.
"V jeho dílech se setkáváme s prolínáním mikrosvěta a makrocelků, které jsou si v důsledku neskonale podobné a fungují na analogických principech, stejně jako s prorůstáním reality a fikce, respektive mnohoznačným vztahem mezi interaktivitou a manipulačními metodami. Ve svých projektech rovněž pracuje s estetikou náhody a kauzalitou dalšího řetězení, která odkazuje k výzkumným metodám nezřídka aplikovaným v oblastech sociologických průzkumů či teorie vizuální komunikace. Přes tyto často protisměrné konotace vztahující se ke společenským procesům globalizovaného světa či technologickým postupům soudobé digitální kultury však hlavní leitmotiv Mrkusovy tvorby spočívá v evokaci duchovních principů. S nekonfliktní zarputilostí autor dohledává a na umělecké projekty aplikuje prvky spirituality kyberprostoru, kterou podvědomě porovnává s principy transcendence „analogového“ světa. A podobně jako se východní náboženské systémy staly filozofickým východiskem prací raných konceptualistů, představují (v prolnutí s tradiční křesťanskou spiritualitou) v mnoha ohledech i kotviště vesmírných odyseí tohoto českého umělce".
Michal Koleček