Symposium Na pomezí samoty
Mezinárodní symposium Na pomezí samoty, připravené v rámci stejnojmenného uměleckého projektu nabízí srovnání názorů, zkušeností a pohledů umělců, kurátorů a pozvaných hostů k tématu proměn krajiny, ve které dnes žijeme a které jsme součástí
Symposium hledá vzájemné vztahy mezi kulturními, politickými a ekonomickými aspekty současných konceptů a představ o tom, co pro nás znamenají slova jako prostor, prostředí, krajina a země, včetně topografie o-kraje, přechodové zóny, terminálu, stanovení a překročení hranice a meze.
Slovo krajina lze interpretovat jako jeden z lidských způsobů orientace ve světě a v sobě, je to model, kterým se vztahujeme k Zemi. Krajina je kolem nás, pod našima nohama, je naším způsobem uvažování a cítění. Je to naše společné východisko: to, co nás spojuje, to co nás může rozdělit.
Z této perspektivy klademe následující otázky: co se dnes s krajinou děje? Jak jsme s ní propojeni, jak se člověk vůči starému konceptu krajiny vymezuje, kam se od něho vzdaluje? Nakolik a pomocí jakých znakových systémů krajině rozumíme, rozmlouváme s ní? Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v "krajinu bez hranic" v "permanentní pomezí"?
Jinak o zemi, kraji a krajině uvažují umělci, architekti, podnikatelé, vědci, specialisté, zemědělci, nebo poutníci, kteří v ní žijí. Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?
Industrializace podmiňující a umožňující současnou mobilitu lidí i zboží, hyper-konektivitu, nadprodukci a urbanizaci proměnila velkou část planetární krajiny 21. století do podoby globální výrobní haly, výzkumné laboratoře, v bojové pole teritoriálních a zájmových konfliktů (mezi lidmi, mezi lidmi a ostatními bytostmi). Stávající, zdánlivě pevně definované hranice, propojující i oddělující zóny bezpečného a nejistého, bohatého a chudého, umírněného a divokého se posunují, nebo rozpadají.
Vstoupili jsme do oblastí za pomyslnou hranicí? Nabízí současné umění modely orientace v těchto pohyblivých a nejistých územích? Naznačují četné umělecké a mezioborové projekty, festivaly a setkání k problematice antropocénu možné cesty a modely, nezneužívají aktuální úzkost z nečekaných i očekávaných posunů a změn?
Hosté a účastníci symposia: Vít Bohal, Dustin Breiting, Peter Cusack, Petr Gibas, Stanislav Komárek, Alena Kotzmannová, Julia Martin, Pavel Mrkus, Ivo Přikryl, Martin Říha, Ivar Smedstad, Matěj Spurný, Tereza Stöckelová, The Laboratory of Insurrectionary Imagination, Andras Heszky (Translocal Institute), Guy van Belle, Martin Škabraha.
Další informace: Miloš Vojtěchovský, Dagmar Šubrtová, Dustin Breiting.
Symposium je připraveno ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze, s jeho laskavou podporou a s podporou Agosto Foundation.
program symposia
Program
místo konání: Francouzský institut, Štěpánská 35 Praha 1
(symposium je simultánně tlumočeno do češtiny, respektive do angličtiny)
pátek 5.2.
10:00 registrace
10:30 úvodní slovo, Dagmar Šubrtová a Miloš Vojtěchovský (CZ)
zprávy za pomezí
První blok je zaměřen na zprávy z expedic na Island, do severních Čech a do Finnmarky, které proběhly na konci léta minulý rok jako součást projectu Na pomezí samoty. Několik účastníků, koordinátoři a lektor představí svoje koncepty a poznatky: Alena Kotzmanová a Ivar Smedstad promluví o současné situaci životního prostředí ve Finnmarce na severu Norska, Julia Martin a Pavel Mrkus o krajině, přírodě a průmyslových komplexech na Islandu a zvukový umělec a vedoucí dílny "Do hlubin lignitových mračen" Petr Cusack uvede příklady svého dlouhodobého zaznamenávání s srovnávání zvukové krajiny ekologicky postižených míst v Evropě.
10:45 Alena Kotzmannová (CZ) - K severu
11:00 Ivar Smedstad (NOR) - Finnmarka
11:30 Julia Martin (IS/D) Sledování "vykloubených" objektů a jejich působení na životní prostředí
12:00 Pavel Mrkus (CZ) - Geneze “Pádu"
12:15 Peter Cusack (VB) - Zvukový žurnalismus a místa v procesu proměn
12:45 -14:00 přestávka
Krajiny, zahrady, doly, stavení a prázdnota
Odpolední blok přednášek představí různé aspekty a názory na aktuální diskuzi o kulturním a životním prostředí, zejména na příkladu industriální a postindustriální krajiny mostecké uhelné pánve v severních Čechách, kde probíhala jedna z expedic.
14:00 Stanislav Komárek (CZ) – Mít zemi, mít zahradu
14:30 Martin Říha (CZ) - Podkrušnohorská krajina a schopnost přírody i člověka se adaptovat
15:00 Ivo Přikryl (CZ) - Vodní režim post-těžební krajiny - ideál a realita
15:30 Matěj Spurný (CZ) - "Chyběly nám cifry". Počátky kritiky socialistického produktivismu na příkladu severních Čech šedesátých let 20. století.
16:00 Petr Gibas (CZ) - Místa prázdnoty a krajina mezi přítomností a nepřítomností
16:30 - 17:00 diskuse
17:00 - 19:00 - přestávka
večerní program
19:15 úvod k filmu (Julia Martin)
19:30 projekce filmu Dreamland
Sobota 6.2.
Antropo-scény
Dopolední blok představí širší mezioborové kontexty otázek vztahů industriální a postindustriální krajiny a globalizované společnosti reflektované v tézích vztahujících se k termíny "Epocha člověka", neboli "antropocén".
11:00 Martin Škabraha (CZ) - Právo na krajinu
11:30 Dustin Breitling (USA/CZ) - Kognitivní mapování
12:00 Tereza Stöckelová (CZ) - Ontologická neurčitost v planetární laboratoři
12:30 Vít Bohal (CZ) - Antropocén: Dobrý, Zlý a Ošklivý
pauza - 13:00 - 14:30
Poslední blok srovnává tři přístupy a pozice v jakých je současné umění a umělec vůči problematice životního prostředí, nebo klimatických změnám. Zakončeno panelovou diskuzi.
14:30 Guy van Belle (BE) - Ekologické povědomí, překračování hranic mezi skutečností a představou
15:00 Andras Heszky (HUN) (Translocal institute, Budapešť) - River Ecologies
15.30 Isabelle Frémeaux/John Jordan (FRA/VB) (The Laboratory of Insurrectionary Imagination) - Místa mezi
16:15 - 16:45 diskuze
17:00 - 19:00 pauza
19:00 projekce filmu s úvodem The Forgotten Space (Alan Sekula a Noel Burch)
Peter Cusack
Peter Cusack je britský zvukový umělec a hudebník, člen Creative Research in Sound Art & Performance CriSAP, žijící střídavě v Londýně a Berlíně. Zaměřuje se na environmentální zvuk a akustickou ekologii. …
Pavel Mrkus
PAVEL MRKUS je český umělec, pracuje s videem a zvukem. Vystudoval v letech pražskou VŠUP a absolvoval stáž na Polytechnic University, Stoke on Trent v Anglii a studoval na Evangelické teologické fakultě v Praze. Je držitelem ocenění Honorable Mention (Vessels, Koganezaki, Japonsko, 2003), Silver prize (Japan Contemporary Glass Art, Glass Museum, Notijma, Japonsko, 2002). Vyučoval v Japonsku a USA, společně s Danielem Hanzlíkem založili ateliér Time-based media na UJEP v Ústí nad Labem, kde od roku 2015 pracuje jako děkan. …
Alena Kotzmannová
Ve svých převážně černobílých fotografických obrazech se Alena Kotzmannová zabývá možnostmi a paradoxy tohoto média. Skrze tyto možnosti nám evokuje různé nálady prostřednictvím až divadelní dekorativnosti či hororových prvků. Často pak zachází až do fiktivní vizuality, jíž dosahuje převážně rafinovanou hrou světla a stínu. …
Ivar Smedstad
Ivar Smedstad působí v oboru videoartu a elektronických médií od začátku 80.let. Zúčastnil se mnoha národních i mezinárodních uměleckých výstav, projekcí a festivalů. V současné době vede centrum pro mediální umění Atelier Nord v Oslu. …
Julia Martin
Julia Martin je vizuální umělkyně a architektka, žije a pracuje v Berlíně (Německo) a v Seyðisfjörðuru (Island). Je autorkou expedice po Islandu. …
Stanislav Komárek
Mít zemi, mít zahradu Kdysi byla země základním zdrojem obživy a její vlastnictví touhou všech. Po první a zejména druhé průmyslové revoluci peníze vznikají zcela jiným způsobem, byť stále jíme produkty zemědělství, které kleslo na okrajový a pohrdaný obor podnikání. Přesto subjektivní láska k zemi a rostlinám, ať už v podobě zahrad nebo i květin v kořenáči nadále trvá. …
Guy van Belle
Jako by svět, ve kterém žijeme by byl naplněn rostoucí nespokojeností nad tím, jak se chováme k možné budoucnosti. Včetně té nebezpečné otázky našeho přežití. Na jedné straně vidíme řízenou proměnu ekonomiky, směřující k zmenšení podílu role státu jako garanta blaha obyvatel. Ten proces je propojen s politickým, kulturním a uměleckým tradicionalismem, s ekonomickým protekcionismem a rostucím xenofobně-nacionalistickým regionalismem. To vše propojuje staré ideologické rozpory do celku pragmatické podpory těch potenciálně nejsilnějších. …
Martin Škabraha
Příspěvek vychází z koncepce sociální produkce prostoru, jak jej formuloval Henri Lefevbre. Pokusí se definovat obdobu tzv. práva na město a poukázat na ohrožování tohoto práva různými formami uzurpace a exploatace krajiny, zejména její nacionalizací a komodifikací. …
Laboratory of Insurrectionary Imagination
Víc než deset let propojuje "Laboratoř pro subverzivní imaginaci" (Labofii) umělce a aktivisty za účelem spolupodílení se na nových formách odporu a občanské neposlušnosti. Jejím cílem není svět a jeho krizi reprezentovat, ale proměnit prostřednictvím sociálních hnutí a vytváření kultury odporu. Realizace různých experimentálních situací jako proměny jízdních kol v nástroje neposlušnosti se pokoušíme vybudovat oblasti rezistence kde "prostory desorientace" jsou tím nelepším modelem. …
The Translocal Institute for Contemporary Art
Translocal Institut současného umění (zastoupený Andrásem Heszkym ) je centrum pro nadnárodní výzkum východovropského umění a ekologie, mezioborového přístupu propojujícího dějiny a současné umění s ekologickým myšlením. Založili jej v Budapešti Maja a Reuben Fowkes v roce 2013. Translocal Institute vznikl během desetileté spolupráce a výzkumu pod hlavičkou translocal.org. Vedle podpory výzkumu ve výše zmíněných oblastech Institut se podílí na kurátorských a pedagogicky zaměřených projektech ve spolupráci s univerzitami a uměleckými aktivitami v Evropě. …
Ivo Přikryl
RNDr. Ivo Přikryl (1952) je hydrobiologem ve společnosti ENKI o.p.s. Třeboň. Studuje zooplankton nejrůznějších typů kontinentálních nádrží převážně ve střední Evropě. Po dvou desetiletích produkční rybníkářské hydrobiologie se nyní zabývá především ochranou mokřadů, managementem vodních nádrží a obnovou krajiny po těžbě nerostů, zejména v Podkrušnohoří. …
Martin Říha
My a svět kolem nás jsou dynamické, nikoliv statické systémy. Mění se fyzické, smysly vnímané prostředí i neviditelné součásti našeho života, jako občanská komunita, její pravidla, životní úroveň, mezinárodní vztahy, globální i kosmické souvislosti našeho bytí. Tyto změny probíhají na různých hierarchických úrovních různými rychlostmi. A změny jsou zkouškou naší schopností se adaptovat, nebo je odmítnout. …
Tereza Stöckelová
Ontologická neurčitost v planetární laboratoři Moderní myšlení a jednání ve světě je založeno na principu předpověditelnost a kontroly. Nezamýšlené účinky našeho konání jsou „vedlejší“. Co se mění, pokud tyto účinky postavíme do centra dění? Když se limity našich schopnosti předpovědi a kontroly přestanou týkat jen toho co (ne)víme, ale stávají se součástí skutečnosti samé? Jak promýšlet planetu jako latourovsky „nemoderní“ laboratoř, v níž jsou lidé jen jedním z experimentátorů? …
Dustin Breitling
V prezentaci se pokusím formulovat, jak se proměnil původní význam konceptů jako jsou území, hranice a prostor působením a rozšířením komputačních přístrojů. Soustředím se na role různých technologií, na jejich funkcionalitu, uzpůsobenou pro vykreslování (manipulovatelného) a potenciálně nového vytváření diagramů, vizualizací v prostoru a formátování. Zaměřím na konkrétní technologie, využívané v prostředí "Simultání Lokalizace" a "Mapování v reálném čase", jako na procesy pro vytvoření mapy s pomocí robota, nebo bezpilotního objektu, které se v prostoru orientují prostřednictvím mapy, kterou zároveň v reálném čase generují. V jakém jsou tyto technologie vztahu k orientaci a k Nové Estetice, vztahující se podle Frederica Jamesona ke kogntivnímu mapování? …
Petr Gibas: Místa prázdnoty a krajina mezi přítomností a nepřítomností
Krajina severomoravské pánve je vystavena neustálé proměně. Těžba uhlí a její materiální dopady ovlivnily nejen krajinu v hmotné rovině, ale také v rovině významové, zkušenostní a emocionální. Jde o krajinu, kde masivní přesuny hmoty, demolice význačných i obyčejných míst paměti navozují pocit prázdnoty. Je to však také krajina, kde dochází k opačnému procesu neustálého vyplňování prázdnoty, k (znovu)utváření elementů, fyzické výstavby i obsahů, významů a emocí. Komplementární procesy mizení a (znovu)objevování zásadním způsobem zdejší krajinu formují na materiální i symbolické rovině. …
Krajina v pozoru / The Landscape in Focus
Mezinárodní mezioborová konference Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Pasteurova 9, aula č. 537 (4. patro) změna programu vyhrazena …