Česká republika

Krajina v pozoru / The Landscape in Focus

Kdy
19. října 2016

Mezinárodní mezioborová konference

Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Pasteurova 9, aula č. 537 (4. patro)

změna programu vyhrazena

Konference navazuje na mezinárodní projekt pořádaný a koncipovaný Galerií Školská 28, věnovaný problematice propojenosti postindustriální společnost a přírodního prostoru. Ohniskem tématu konference je region severozápadních Čech s jeho specifickou historií exploatace krajinného a přírodního bohatství, která se odráží dodnes ve stavu životního prostředí i v sociokulturním vývoji. Přetrvávající dopady politicko-ekonomických zájmů ve způsobu nakládání s krajinným a kulturním potenciálem kraje spolu s historickým kontextem ztráty původních obyvatel najdeme ve všech sférách společenského života. Programová témata konference reflektují provázanost mezi ekonomickou, biopolitickou, kulturní a etickou problematikou a jejich vliv na směřování rozvoje regionu. Příspěvky pokrývají různé vědní oblastí, kterých se dotýká environmentální problematika, včetně současného umění, umělecké reflexe a kurátorských přístupů.


program

dopoledne Proměny krajiny na konci 20. a na začátku 21. století a jejich dopady na společnost

odpoledne Reflexe proměn současné krajiny v umělecké tvorbě a výstavních aktivitách kurátorů

dopolední blok

9:30 úvodní slovo doc. Mgr. A. Pavel Mrkus, Ph.D. děkan Fakulty umění a designu UJEP zahájení –

10:00 – 10:30 Rekultivace = umění prof. Ing. Iva Rittschelová, CSc. – předsedkyně Českého statistického úřadu

Rekultivace je vytváření nové krajiny, ve které žijeme a která utrpěla zásahy aktivit člověka. Člověk ji využívá a přivlastňuje si její nerostné bohatství. Příspěvek se zabývá problematikou vývoje rekultivací v Severočeském kraji, a to jak z pohledu akademika, který se tímto tématem odborně zabýval, zakladatelky oddělení statistiky životního prostředí v ČSÚ v Ústí nad Labem, ale i z pohledu severočeské rodačky a patriotky. Ale také – vzhledem k zaměření konference i z pohledu umění.

10:35 – 11:05 Nové společenské výzvy jako důsledek (nebo příčina?) nových technologických možností Ing. Rut Bízková – konzultantka, předsedkyně Technologické agentury ČR v letech 2012-2016

Pod označením Společnost 4.0 se v ČR začíná diskutovat nová společenská situace, kdy technologické prostředky, zejména využití internetu pro většinu běžných činností a uplatnění kyberneticko-fyzických systémů v průmyslu vedou k novému způsobu života a dávají zcela nové příležitosti k profesnímu uplatnění. Tyto změny jsou rychlé a mají charakter revoluce, proto se často mluví o čtvrté průmyslové revoluci. Tak jako tomu bylo v minulosti, i 4. průmyslová revoluce může přinést sociální neklid, např. pro úbytek nedostatek pracovních míst pro méně vzdělané občany. Tuto problematiku je proto třeba včas diskutovat a hledat řešení.

11:10 – 11:40 Ing. Vladimír Buřt - starosta Horního Jiřetína, zastupitel Ústeckého kraje

11:45 – 12:15 Na hranici (možnosti výchovy a vzdělávání kulturně historickým dědictvím) Mgr. Josef Märc - historik a středoškolský pedagog, Katedra historie Filozofické fakulta UJEP, Gymnázium Chomutov

Paměť místa, především krajiny okresu Chomutov v Ústeckém kraji, v období 20. století je dlouhodobě v popředí zájmu Filozofické fakulty UJEP. Charakteristickým znakem této krajiny je převrstvená minulosti (uchovaná/neuchovaná v paměti) definovaná zejména příliš mnoha vzpomínkami. Příspěvek se proto zaměří jak na úlohu školy a její vstupy do vytváření historického vědomí – školní zacházení s minulostí (na příkladu tématu jara 1945), tak na tzv. „didaktiku na památku“, a fenoménem vzoru minulost pro budoucnost, a to na příkladu tématu pomníků padlých z první světové války.

12:20 – 12:50 Proměny krajiny, urbanity a architektury severočeských měst od pol. 19. století do současnosti doc.PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D. - historik architektury, FUD UJEP,

Příspěvek se zabývá problémem proměny urbánní situace severočeských měst v období průmyslové revoluce a následných letech. S touto proměnou přichází i proměna architektonického tvarosloví místních realizací, Tuto proměnu příspěvek sleduje z historického hlediska.

13:00 – 14:30 oběd a návštěva výstavy v Domě umění Ústí nad Labem

odpolední blok
  
Poloostrov Evropa: reflexe proměny současné krajiny v umělecké tvorbě
Stopy antropických vlivů na krajinu a dokonce na zemské systémy jsou studovány nejen v oborech ekologie, ekonomie, geopolitiky, etiky, filosofie a umění, vnímáme je také v každodenním životě. Po staletí spojovala křesťanská tradice krajinu s okrskem, svěřeným člověku bohy. Z tohoto pohledu je krajina místem, určeným ke kolonizaci, pokoření a ovládnutí. Původní divočina je člověkem postupně ovládána, kultivována, transformována v zahradu. Krajina se mění v opečovávané, vylepšované a kontrolovatelné "životní prostředí". Takové ideotechnologicko-mocenské paradigma dovedlo lidstvo na hraniční terén, na pokraj udržitelnosti. Přednášky naznačují problematiku vztahů lokálního a globálního, racionálního, iracionálního a empatického, v konkrétních i širších souvislostech probíhajícího projektu "Na pomezí samoty".

14:30 – 15:00 Posvátné, znetvořené a vykoupené Miloš Vojtěchovský, spolukurátor projektu Na pomezí samoty, [ČR]

Obrazy ohrožení (obrazu) světa v současném umění mají nejrůznější podoby a intenzitu: spektakulární poetika ruin a pustin, krása (auto) destrukce mohou být vnímány jako morální apel ke změně i jako podvědomý návrat k archaickým rituálům obětování, znovuzrození a vykoupení. „Posvátnost“ moderní doby stavěla na myšlence překonání religiozity, ve víře v spasitelství techniky a vědy, v geo-inženýrství, nepřetržitý růst blahobytu, spočívající v akumulaci kapitálu. Triumfální závěr desakralizace, jehož jsme dnes svědky je označován jako „epocha člověka“ – antropocén. Pokusy o návrat k „posvátnému“ jsou často instrumentací regrese, agrese, kmenového myšlení, případně útěkem k harmonickým, virtuálním vizím a iluzím. Existuje pro umění, umělce i pro nás ostatní nějaká třetí cesta?

15:05 – 15:35 Antipodes Layla Curtis, umělkyně, Velká Británie [UK]

Layla Curtis představí vlastní projekt Antipodes (2013-2016) – online práci kombinující fotografie a video, která je součástí výstavy Epifanie . Layla Curtis bude mluvit o způsobu, kterým dospěla ke svému konceptu, zmíní inspirační zdroje, aplikované metody, zajímavé informace, k nimž se dostala během práce na projektu. Curtis představí i další práce, ve kterých použila materiály, získané z webové stránky na internetu (série časosběrných videí, instalace tvořená pěti živými webovými kamerami, kresby s tématem "protilehlých" kartografií a série fotografických diptychů).

15:40 – 16:10 Antropocén" nebo "ekozoická éra Jiří Zemánek, historik umění, kurátor a aktivista [ČR]

„Je to země, která je skutečně inteligentní, nikoli izolované lidstvo …“ David Abram

Abychom mohli účinně přistoupit k řešení současných ekologických a dalších problémů, ohrožujících naši planetu, potřebujeme se vzdát té zatvrzelé dichotomie mezi člověkem a Zemí; musíme začít Zemi vnímat nejen jako využitelnou komoditu, ale jako významuplný subjekt, jako náš skutečný domov a velké společenství bytostí, z jehož ohromné evoluční tvořivosti jsme se zrodili. Země, která nás doposud živí a podporuje, neustále udržuje také koherenci našich smyslů i naší mysli, je pramenem našich emocí i naší spirituality, našeho umění – potřebujeme ji nejen pro fyzické přežití, ale i pro naší psychiku a imaginaci. Sdružení Pilgrim v rámci projektů Cesty poezie a Potulné univerzity přírody hledá způsoby, jak se můžeme se zemí znovu spojit – jak se učit přírodě znovu naslouchat, jak ji vnímat jako našeho partnera a velkého učitele; jak si uvědomovat, že jsme součástí velké rodiny života a díky tomu směřovat do nové ekozoické éry, založené na vzájemném společném prospěchu Země a lidí. Představím pětici podmínek vzniku ekozoické éry, jak je formuloval kosmolog Thomas Berry, a závěrem připomenu práci zakladatelů ekologického umění Heleny a Newtona Harrisonových. Na jejich podnětném projektu Poloostrov Evropa lze ukázat, jak dnes tvůrčím způsobem přistupovat k řešení velkých problémů, které přináší klimatická krize, v měřítku, v němž se odehrávají. Jak zkrátka myslet jako planeta.

16:15 – 16:45 'FIELDCLUB a 'Lizard Exit Plan Paul Chayne, umělec [UK]

Chaney představí ukázky ze svých dvou současných projektů, na kterých pracuje v Anglii; Prvním z nich je 'FIELDCLUB' – kdy se pokusil žít 7 let ve srubu a pěstovat vlastní zeleninu a druhý 'Lizard Exit Plan' – spočívající v návrhu systému pro 9,000 lidí, kteří by žili mimo systém globální ekonomie, produkce a obchodu. Oba projekty zkoumají post-kapitalistické a post-apokalyptické modely vztahu mezi člověkem, krajinou a infrastrukturami.

16:50 – 17:20 Naslouchání zvuku míst, které se mění:Peter Cusack, zvukový umělec a výzkumník [UK]

Aktivita Petera Cusacka a dalších zvukových umělců na poli „zvukového žurnalismu“ vychází z předpokladu, že řadu cenných informací o místech a událostech získáme nejen pomocí zraku a jazyka, ale i posloucháním. Sluch může rozšířit spektrum informaci, která dostáváme zrakově, nebo přistřednictvím textu. V prezentaci Peter Cusack představí svoje poslední projekty, ve kterých zkoumá přes zvukové nahrávky fyzické i sociální aspekty krajin, které jsou v procesu přeměny: oblast Aralského jezera v Kazachstánu a krajiny hnědouhelných dolů v Severočeské pánvi a v Porůří.

Z vybraných příspěvků bude připravena autorská monografie vydaná na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.
Konference je součástí doprovodného programu k výstavě Epifanie – Na pomezí samoty
Pořadá Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem v rámci výstavy Epifanie – Na pomezí samoty pořádané v Domě umění Ústí nad Labem.

Související obsah

Frontiers of Solitude

Frontiers of Solitude

prof. Ing. Iva Rittschelová, CSc, foto Jáchym Myslivec

prof. Ing. Iva Rittschelová, CSc, foto Jáchym Myslivec

Pavel Mrkus, foto Jáchym Myslivec

Pavel Mrkus, foto Jáchym Myslivec