Epifanie – Na pomezí samoty
Otevřená a tvořivá podoba nástroje je podmínkou volby správného, šiřitelného a sdíleného způsobu pro naši šanci přežít.
Ivan Illich, Tools for Conviviality
A naše vědy, stejně jako naše náboženství zosobňují neustálé znevažování smyslové skutečnosti. Ta smyslově vnímaná země propůjčuje něco ze své atmosféry jakémukoliv světu, který si lze představit, a pak je doprovází jako fantóm. Každý z oněch odlišných a mnohonásobně se od sebe odklánějících světů, jež se dnes skoro kakofonicky dožadují naší pozornosti - vědeckých nebo duchovních, virtuálních nebo psychedelických, sub-mikroskopických nebo super-kosmologických – je pronásledován živoucí Zemí.
David Abram, Země v zatmění, esej o filosofii vědy a etiky
To, co je energeticky výhodné se dříve či později stane. Struktura je vlastně prostředek, který vznikl proto aby nějakou událost, která je energeticky "výhodná" oddálil. Například pro polohovou energii závaží je cílem aby závaží spadlo na zem. Pro kinetickou energii je cílem, aby se uvolnila, atd. Takže dřív nebo později každé závaží spadne na zem a každá kinetická energie se uvolní; struktury jsou tu proto, aby bylo co nejvíc takových událostí na chvíli, po celý život nebo po tisíce let v čase oddáleno. Všechny předměty nakonec budou rozbité a zničené, stejně jako všichni lidé nakonec zemřou. Smyslem lékařství, nebo inženýrství je oddalovat takové události a procesy co možná nejdéle. Otázkou je, jak porozumět tomu "co možná nejdéle"?
James Edward Gordon, Structures: Or Why Things Don’t Fall Down
Slovo epifanie vedle biblického, gnostického, nebo metafyzického rozměru otevírá i otázku vztahu člověka a přírody, myšlení a skutečnosti. Kudy vede hranice posvátného a kde začíná zóna profánního? Z jakého prostoru, nebo z jaké matérie se rodí to, co lze označit za zjevené? Koncept zjevení i vtělení ovlivňuje nejen naše pojetí transcendence, ale i náš vztah k ostatním lidem, zvířatům, nebo živé přírodě. Formuje i vědomí celkového pocitu sounáležitosti s okolním světem, jehož jsme součástí a který rostoucí mírou přetváříme ke svému obrazu. Jaký je to obraz? Jak aktualizovat, nebo přehodnotit model technicistního přístupu k „životnímu prostředí“, považovaného automaticky za skoro nevyčerpatelné ložisko, za energický zdroj, zásobárnu a agregátor budoucnosti „planetárního lidstva“.
Ukazuje se stále jasněji, že se jedná o problematický systém vztahů, partikulárních ekonomických zájmů a axiomů, umožňující sice mocenským elitám přístup k nepředstavitelnému bohatství, ale který „zbytek“ biosféry staví do pozice obětovaného, odsouzeného k životu “na pomezí” přežití. Kritiku „odkouzlení“, odcizení člověka a přírody najdeme v mnoha oblastech současných přírodních a humanitních věd, ale i v náboženství, filosofii, ekonomii a v neposlední řadě i určitých tendencích současného umění.
Výstavní projekt Na pomezí samoty navazuje na zmíněný vzrušený dialog. Série výstav a doprovodných programů nastíňuje možné vztahy a provázanost mezi kulturní, ekonomickou, biopolitickou a etickou problematikou tíživých environmentálních otázek dneška. Na pomezí samoty zahájil třemi expedicemi do ekologicky ohrožených, nebo postižených oblastí Evropy a pokračuje v podobě série výstav, setkání, dílen a symposií. Česká expedice Do hlubin lignitových mračen proběhla na Mostecku v roce 2015. Učastníci studovali morfologii a dějiny podkrušnohorské oblasti, přetvořené do hloubky několika stovek metrů industriální exploatací. Toxické strany hrozivého Černého trojúhleníku mezi Sokolovem, Litvínovem, Kamenicí, Lipskem a Katovicemi se sice od roku 1989 rozostřily a vegetace se vrací zpět do krajiny, ale znečištění, které se zdálo být před několika desetiletími ještě omezeno na několik ohrožených území se stává dnes globální hrozbou.
Výstava představuje několik děl, která vznikla v rámci projektu - video Elvara Már Kjartansona, Pavla Mrkuse, Martina Zeta, Vladimíra Turnera, Julie Martin, kinetická instalace Roberta Vlasáka. Rozšířený tvar posunuje výstavu do místních i globálních souvislostí prostřednictvím výběru děl několika zahraničních i českých umělců, jejichž přístupy rezonují s tématem Steina Vasulka (IS) – audiovizuální instalace Orka, Layla Curtis – online a fotografická práce Antipodes, nebo probíhající projekt Paula Chayne (UK) - Exit from the Lizard Land a nová videoinstalace Michala Kindernaye. Tato díla jsou obohacena kontextuálními exponáty a artefakty: ukázkou z fotografického cyklu o krajině podkušnohoří Josefa Koudelky (Černý trojúhelník, 1990-1994), nebo psychoscénografickou intervencí v podobě hydrobiologické laboratoře z dílny autorského kolektivu Jedinečného svatopěstitelského Družstva a Generálního Štábu Ducha (GŠD) přenesené z prostředí Universálního PSYchiatrického CHrámu 316a (UPSYCH) v Kuřivodech.
Výstava nastiňuje příčné souvislosti mezi sociálními, psychologickými, mytopoetickými, ekonomickými a kulturními slojemi konkrétních krajin. Ty jsou ve vědomí důsledků globalizace propojovány nejen z perspektivy oborů jako je geologie, etologie, meteorologie, nebo energetika, ale reflektované i v skrytých podložích démonologie krajiny 21. století do širšího celku.
Součástí výstavy je doprovodný program a mezioborové symposium, věnované problematice umění a antropocénu připravované Universitou Jana Evanglisty Purkyně na 19.říjen.
připravili: Galerie Školská 28 (Dagmar Šubrtová, Miloš Vojtěchovský) ve spolupráci s Fakultou výtvarného umění a designu UJEP a Domem umění Ústí nad Labem.
Ústí nad Labem, Dům umění
50° 39' 59.7996'' N
14° 0' 47.3112'' E
Martin Zet
Martin Zet je výtvarný umělec a performer. Působil jak vedoucí ateliéru videa na Favu VUT v Brně. Je autorem řady instalcí, sochařských realizací, videí, fotografií, kreseb, performancí, autorských knih a akcí. …
Julia Martin
Julia Martin je vizuální umělkyně a architektka, žije a pracuje v Berlíně (Německo) a v Seyðisfjörðuru (Island). Je autorkou expedice po Islandu. …
Robert Vlasák
Robert Vlasák je výtvarník a sochař, zajímá se o koncepty jako například rovnováha, procesy vizualizace a sonifikace, stejně jako o mechanické a optické vlastnosti fyzických předmětů. …
Pavel Mrkus
PAVEL MRKUS je český umělec, pracuje s videem a zvukem. Vystudoval v letech pražskou VŠUP a absolvoval stáž na Polytechnic University, Stoke on Trent v Anglii a studoval na Evangelické teologické fakultě v Praze. Je držitelem ocenění Honorable Mention (Vessels, Koganezaki, Japonsko, 2003), Silver prize (Japan Contemporary Glass Art, Glass Museum, Notijma, Japonsko, 2002). Vyučoval v Japonsku a USA, společně s Danielem Hanzlíkem založili ateliér Time-based media na UJEP v Ústí nad Labem, kde od roku 2015 pracuje jako děkan. …
Elvar Már Kjartansson
Elvar Már Kjartansson a.k.a. Auxpan je islandský hudebník, zvukový a audiovizuální umělec. Účastnil se řady festivalů a výstav na Islandu i v zahraničí. Žije v Reykjavíku a Seyðisfjörðuru. …
JSD
Jedinečné Svatopěstitelské Družstvo a Generální Štáb Ducha představují část vybavení částečného provozu prostoru pracovny s databází průzračných, zkalených, pitných, minerálních, železitých, sirných či omamných vod, které jsou uchovávany v Upsychu316a v Kuřivodech u Ralska. Vody pocházejí zejména z regionu severních Čech, například z Mimoňska a Podkrušnohoří. …
Paul Chaney
Paul Chaney je britský umělec - autodidakt, zkoumá, jak je naše kultura determinována environmentálními faktory a to jak v lokálním tak i globálním měřítku. Ve svých projektech používá často metodu participace a mezioborového výzkumu. Žije a pracuje v Praze a ve Velké Británii. …
Vladimír Turner
Vladimír Turner (1986) je audiovizuální umělec a filmař. Vystudoval obor audiovizuální studia na pražské FAMU a ateliér intermediální konfrontace na VŠUP. Absolvoval stáže v Buenos Aires, Valencii, Brisbane, Toulouse, Rotterdamu a Austrálii. Ve své tvorbě se pohybuje mezi dokumentárním filmem, uměním ve veřejném prostoru a sociálním a politickým aktivismem. Tyto obory spojuje v celek, který nazývá aktivním občanským životem. Jeho práce z celého světa jsou k vidění na ulicích, filmových plátnech i v galeriích. …
Josef Koudelka
Černý trojúhelník, 1991-1993 část fotografického cyklu, publikace, videoprojekce zápújčka autora a sbírky Umělecko průmyslového muzea v Praze Koudelkova série "zachycuje zničené krajiny, válečnou zónu s mrtvými stromy a s vegetací, ukazuje oslabenou a zhroucenou zemi, podobnou jakou můžeme vidět na obrazech Paula Nashe. Divák je konfrontován s panoramatem destrukce a pohled na naruby převrácenou zemi s mrtvými stromy, s kouřícími komíny na obzoru napovídají, že elektrárny neustále zamořují životní prostředí.". …
Steina
Steina se do rodné islandské krajiny vrací pravidelně od 80. let 20. století a celá řada jejích prací se přímo nebo zprostředkovaně severskou přírodou ostrova vody a ohně inspiruje. Jakoby ta archaická krajina bez stromů a s všudypřítomnou vodou rostoucí mírou promítala do jejího díla. Výstupem mohou být audiovizuální instalace, někdy jde paralelně o jednokanálová videa. Sérii islandských reminiscencí tvoří zejména 2 kanálová instalace Borealis (1993), 3 kanálová Orka (1997), Nuna (1999), mnohakanálová Mynd (2000). …
Michal Kindernay
Michal Kindernay je audiovizuální umělec, kurátor a performer. Jeho audiovizuální instalace propojují umění, technologii a vědu. Často se dotýká témat ekologie a skrze aplikování technologických přístupů ve vztahu k přírodě přináší reflexi prostředí. …
Layla Curtis
Antipodes je probíhající on-line a fotografický projekt ve kterém Layla Curtis vyhledávala, a srovnávala stovky hodin přenosů z webových kamer, prozovaných na protilehlých místech Země. Ať už jde o topografické ozvěny v krajině, nebo o podobnosti architektonických a kulturních fenoménů, hledala vždycky analogie: vrchol sopky Tungurahua v Ekvádoru se ocitá vedle majestátní sopky Sinabung v Indonésii na opačném konci světa, záběry z přístavu v Melbourne internet propojí s přístavní scénou na Azorech. …
Krajina v pozoru / The Landscape in Focus
Mezinárodní mezioborová konference Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Pasteurova 9, aula č. 537 (4. patro) změna programu vyhrazena …
Dagmar Šubrtová
Hlavní koordinátorka. Sochařka a kurátorka Dagmar Šubrtová žije a pracuje v Kladně. Absolvovala Ateliér všeobecného sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze u Kurta Gebauera. V ateliéru pak působila do roku 2013 jako asistentka. Vedle umělecké profese se věnuje i tematickým kurátorským projektům, jako je dlouhodobá dramaturgie výstavního programu Makromolekulárního ústavu AV ČR v Praze, nebo bienále Industriální stopy. …
Miloš Vojtěchovský
Kurátor, historik umění, audiovizuální umělec, kritik, pedagog, vydavatel v oblasti elektronických médií, hudby a komunikačních systémů. Narozen 1955 v Praze, kde také žije. Vystudoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze. Od 70 let je aktivní v oblasti nezávislé hudby a výtvarných umění v Praze i jinde. …