Mezinárodní mezioborová konference

Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Pasteurova 9, aula č. 537 (4. patro)

změna programu vyhrazena

Konference navazuje na mezinárodní projekt pořádaný a koncipovaný Galerií Školská 28, věnovaný problematice propojenosti postindustriální společnost a přírodního prostoru. Ohniskem tématu konference je region severozápadních Čech s jeho specifickou historií exploatace krajinného a přírodního bohatství, která se odráží dodnes ve stavu životního prostředí i v sociokulturním vývoji. Přetrvávající dopady politicko-ekonomických zájmů ve způsobu nakládání s krajinným a kulturním potenciálem kraje spolu s historickým kontextem ztráty původních obyvatel najdeme ve všech sférách společenského života. Programová témata konference reflektují provázanost mezi ekonomickou, biopolitickou, kulturní a etickou problematikou a jejich vliv na směřování rozvoje regionu. Příspěvky pokrývají různé vědní oblastí, kterých se dotýká environmentální problematika, včetně současného umění, umělecké reflexe a kurátorských přístupů.

program

dopoledne Proměny krajiny na konci 20. a na začátku 21. století a jejich dopady na společnost

odpoledne Reflexe proměn současné krajiny v umělecké tvorbě a výstavních aktivitách kurátorů

dopolední blok

9:30 úvodní slovo doc. Mgr. A. Pavel Mrkus, Ph.D. děkan Fakulty umění a designu UJEP zahájení –

10:00 – 10:30 Rekultivace = umění prof. Ing. Iva Rittschelová, CSc. – předsedkyně Českého statistického úřadu

Rekultivace je vytváření nové krajiny, ve které žijeme a která utrpěla zásahy aktivit člověka. Člověk ji využívá a přivlastňuje si její nerostné bohatství. Příspěvek se zabývá problematikou vývoje rekultivací v Severočeském kraji, a to jak z pohledu akademika, který se tímto tématem odborně zabýval, zakladatelky oddělení statistiky životního prostředí v ČSÚ v Ústí nad Labem, ale i z pohledu severočeské rodačky a patriotky. Ale také – vzhledem k zaměření konference i z pohledu umění.

10:35 – 11:05 Nové společenské výzvy jako důsledek (nebo příčina?) nových technologických možností Ing. Rut Bízková – konzultantka, předsedkyně Technologické agentury ČR v letech 2012-2016

Pod označením Společnost 4.0 se v ČR začíná diskutovat nová společenská situace, kdy technologické prostředky, zejména využití internetu pro většinu běžných činností a uplatnění kyberneticko-fyzických systémů v průmyslu vedou k novému způsobu života a dávají zcela nové příležitosti k profesnímu uplatnění. Tyto změny jsou rychlé a mají charakter revoluce, proto se často mluví o čtvrté průmyslové revoluci. Tak jako tomu bylo v minulosti, i 4. průmyslová revoluce může přinést sociální neklid, např. pro úbytek nedostatek pracovních míst pro méně vzdělané občany. Tuto problematiku je proto třeba včas diskutovat a hledat řešení.

11:10 – 11:40 Ing. Vladimír Buřt - starosta Horního Jiřetína, zastupitel Ústeckého kraje

11:45 – 12:15 Na hranici (možnosti výchovy a vzdělávání kulturně historickým dědictvím) Mgr. Josef Märc - historik a středoškolský pedagog, Katedra historie Filozofické fakulta UJEP, Gymnázium Chomutov

Paměť místa, především krajiny okresu Chomutov v Ústeckém kraji, v období 20. století je dlouhodobě v popředí zájmu Filozofické fakulty UJEP. Charakteristickým znakem této krajiny je převrstvená minulosti (uchovaná/neuchovaná v paměti) definovaná zejména příliš mnoha vzpomínkami. Příspěvek se proto zaměří jak na úlohu školy a její vstupy do vytváření historického vědomí – školní zacházení s minulostí (na příkladu tématu jara 1945), tak na tzv. „didaktiku na památku“, a fenoménem vzoru minulost pro budoucnost, a to na příkladu tématu pomníků padlých z první světové války.

12:20 – 12:50 Proměny krajiny, urbanity a architektury severočeských měst od pol. 19. století do současnosti doc.PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D. - historik architektury, FUD UJEP,

Příspěvek se zabývá problémem proměny urbánní situace severočeských měst v období průmyslové revoluce a následných letech. S touto proměnou přichází i proměna architektonického tvarosloví místních realizací, Tuto proměnu příspěvek sleduje z historického hlediska.

13:00 – 14:30 oběd a návštěva výstavy v Domě umění Ústí nad Labem

odpolední blok
  
Poloostrov Evropa: reflexe proměny současné krajiny v umělecké tvorbě
Stopy antropických vlivů na krajinu a dokonce na zemské systémy jsou studovány nejen v oborech ekologie, ekonomie, geopolitiky, etiky, filosofie a umění, vnímáme je také v každodenním životě. Po staletí spojovala křesťanská tradice krajinu s okrskem, svěřeným člověku bohy. Z tohoto pohledu je krajina místem, určeným ke kolonizaci, pokoření a ovládnutí. Původní divočina je člověkem postupně ovládána, kultivována, transformována v zahradu. Krajina se mění v opečovávané, vylepšované a kontrolovatelné "životní prostředí". Takové ideotechnologicko-mocenské paradigma dovedlo lidstvo na hraniční terén, na pokraj udržitelnosti. Přednášky naznačují problematiku vztahů lokálního a globálního, racionálního, iracionálního a empatického, v konkrétních i širších souvislostech probíhajícího projektu "Na pomezí samoty".

14:30 – 15:00 Posvátné, znetvořené a vykoupené Miloš Vojtěchovský, spolukurátor projektu Na pomezí samoty, [ČR]

Obrazy ohrožení (obrazu) světa v současném umění mají nejrůznější podoby a intenzitu: spektakulární poetika ruin a pustin, krása (auto) destrukce mohou být vnímány jako morální apel ke změně i jako podvědomý návrat k archaickým rituálům obětování, znovuzrození a vykoupení. „Posvátnost“ moderní doby stavěla na myšlence překonání religiozity, ve víře v spasitelství techniky a vědy, v geo-inženýrství, nepřetržitý růst blahobytu, spočívající v akumulaci kapitálu. Triumfální závěr desakralizace, jehož jsme dnes svědky je označován jako „epocha člověka“ – antropocén. Pokusy o návrat k „posvátnému“ jsou často instrumentací regrese, agrese, kmenového myšlení, případně útěkem k harmonickým, virtuálním vizím a iluzím. Existuje pro umění, umělce i pro nás ostatní nějaká třetí cesta?

15:05 – 15:35 Antipodes Layla Curtis, umělkyně, Velká Británie [UK]

Layla Curtis představí vlastní projekt Antipodes (2013-2016) – online práci kombinující fotografie a video, která je součástí výstavy Epifanie . Layla Curtis bude mluvit o způsobu, kterým dospěla ke svému konceptu, zmíní inspirační zdroje, aplikované metody, zajímavé informace, k nimž se dostala během práce na projektu. Curtis představí i další práce, ve kterých použila materiály, získané z webové stránky na internetu (série časosběrných videí, instalace tvořená pěti živými webovými kamerami, kresby s tématem "protilehlých" kartografií a série fotografických diptychů).

15:40 – 16:10 Antropocén" nebo "ekozoická éra Jiří Zemánek, historik umění, kurátor a aktivista [ČR]

„Je to země, která je skutečně inteligentní, nikoli izolované lidstvo …“ David Abram

Abychom mohli účinně přistoupit k řešení současných ekologických a dalších problémů, ohrožujících naši planetu, potřebujeme se vzdát té zatvrzelé dichotomie mezi člověkem a Zemí; musíme začít Zemi vnímat nejen jako využitelnou komoditu, ale jako významuplný subjekt, jako náš skutečný domov a velké společenství bytostí, z jehož ohromné evoluční tvořivosti jsme se zrodili. Země, která nás doposud živí a podporuje, neustále udržuje také koherenci našich smyslů i naší mysli, je pramenem našich emocí i naší spirituality, našeho umění – potřebujeme ji nejen pro fyzické přežití, ale i pro naší psychiku a imaginaci. Sdružení Pilgrim v rámci projektů Cesty poezie a Potulné univerzity přírody hledá způsoby, jak se můžeme se zemí znovu spojit – jak se učit přírodě znovu naslouchat, jak ji vnímat jako našeho partnera a velkého učitele; jak si uvědomovat, že jsme součástí velké rodiny života a díky tomu směřovat do nové ekozoické éry, založené na vzájemném společném prospěchu Země a lidí. Představím pětici podmínek vzniku ekozoické éry, jak je formuloval kosmolog Thomas Berry, a závěrem připomenu práci zakladatelů ekologického umění Heleny a Newtona Harrisonových. Na jejich podnětném projektu Poloostrov Evropa lze ukázat, jak dnes tvůrčím způsobem přistupovat k řešení velkých problémů, které přináší klimatická krize, v měřítku, v němž se odehrávají. Jak zkrátka myslet jako planeta.

16:15 – 16:45 'FIELDCLUB a 'Lizard Exit Plan Paul Chayne, umělec [UK]

Chaney představí ukázky ze svých dvou současných projektů, na kterých pracuje v Anglii; Prvním z nich je 'FIELDCLUB' – kdy se pokusil žít 7 let ve srubu a pěstovat vlastní zeleninu a druhý 'Lizard Exit Plan' – spočívající v návrhu systému pro 9,000 lidí, kteří by žili mimo systém globální ekonomie, produkce a obchodu. Oba projekty zkoumají post-kapitalistické a post-apokalyptické modely vztahu mezi člověkem, krajinou a infrastrukturami.

16:50 – 17:20 Naslouchání zvuku míst, které se mění:Peter Cusack, zvukový umělec a výzkumník [UK]

Aktivita Petera Cusacka a dalších zvukových umělců na poli „zvukového žurnalismu“ vychází z předpokladu, že řadu cenných informací o místech a událostech získáme nejen pomocí zraku a jazyka, ale i posloucháním. Sluch může rozšířit spektrum informaci, která dostáváme zrakově, nebo přistřednictvím textu. V prezentaci Peter Cusack představí svoje poslední projekty, ve kterých zkoumá přes zvukové nahrávky fyzické i sociální aspekty krajin, které jsou v procesu přeměny: oblast Aralského jezera v Kazachstánu a krajiny hnědouhelných dolů v Severočeské pánvi a v Porůří.

Z vybraných příspěvků bude připravena autorská monografie vydaná na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.
Konference je součástí doprovodného programu k výstavě Epifanie – Na pomezí samoty
Pořadá Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem v rámci výstavy Epifanie – Na pomezí samoty pořádané v Domě umění Ústí nad Labem.